V dnešním světě je Jiří Vršťala téma, které nabylo nebývalého významu. Jak na osobní, tak na globální úrovni se Jiří Vršťala stal jedním z hlavních zájmů společnosti, vyvolává diskuse, výzkum a významné změny v různých oblastech. Od vědecké po kulturní sféru přítomnost Jiří Vršťala poznamenala způsob, jakým žijeme, přemýšlíme a komunikujeme s naším prostředím. Proto je nezbytné plně prozkoumat důsledky a důsledky Jiří Vršťala a také uvažovat o možných řešeních a strategiích pro řešení problémů, které představuje. V tomto článku se ponoříme do širokého spektra aspektů souvisejících s Jiří Vršťala s cílem poskytnout kritický a obohacující pohled na toto téma, které je dnes tak aktuální.
Jiří Vršťala | |
---|---|
![]() Klaun Ferdinand (vpravo) a Kouzelník Peter (Peter Kersten) ve starém Friedrichstadtpalast v Berlíně | |
Narození | 31. července 1920 Liberec |
Úmrtí | 10. června 1999 (ve věku 78 let) Berlín |
Choť | Angelica Domröse (1966–1977) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Vršťala (31. července 1920 Liberec – 10. června 1999 Berlín) byl český a později i německý herec.
Jeho herecké začátky jsou spojeny s libereckým divadlem, od roku 1949 pak hrál v Praze v Realistickém divadle a v letech 1950–1959 v Městských divadlech pražských, byl také stálým členem hereckého souboru Československého státního filmu respektive Filmového studia Barrandov.
Kromě Barrandova natáčel také pro východoněmecké studio DEFA. Po sňatku s německou herečkou Angelicou Domröseovou v roce 1966 se odstěhoval do NDR a v Čechách se už objevoval pouze velmi málo. Manželství bylo rozvedeno v roce 1975.[1]
Z jeho filmových a televizních rolí je snad nejvíce známa jeho hlavní role v česko-německé sérii filmů o klaunu Ferdinandovi nebo role ve známém českém sci-fi filmu Ikarie XB 1.