V tomto článku se bude téma Jiří Peňás zabývat ze široké a podrobné perspektivy s cílem poskytnout čtenáři ucelenou a obohacující vizi této konkrétní problematiky. V tomto směru budou prozkoumány různé aspekty související s Jiří Peňás, které nabídnou relevantní informace, hloubkovou analýzu a ilustrativní příklady, které umožní čtenáři plně porozumět tomuto tématu. Cílem tohoto článku je poskytnout užitečné a praktické znalosti, které lze použít v různých kontextech, a také podnítit reflexi a debatu o Jiří Peňás.
Jiří Peňás | |
---|---|
![]() Jiří Peňás (2024) | |
Narození | 28. ledna 1966 (59 let) Prostějov |
Povolání | novinář, literární kritik, redaktor a historik |
Ocenění | Cena Ferdinanda Peroutky (2013) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jiří Peňás (* 28. ledna 1966 Prostějov[1]) je český novinář.
V letech 1980–1984 studoval Gymnázium Sokolov, po maturitě odešel na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval obor český jazyk a historie. Po absolutoriu v roce 1989 pracoval krátce jako zeměměřič a knihkupec.[2]
V roce 1992 nastoupil do deníku Prostor, poté pracoval v Mladé frontě a Lidových novinách. Od roku 1995 vedl kulturní rubriku časopisu Respekt a od roku 2000 časopisu Týden.[3] Od roku 2009 působí v deníku Lidové noviny.[4] Od roku 2016 působí v internetovém deníku Echo24 a týdeníku Echo.
Získal cenu Novinářská křepelka za rok 1997. V roce 2001 vydal knihu Deset procent naděje. Společně s Ivanem Klímou získal Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2013.[5]
Jeho cestopisné eseje Výpravy pro den i noc získaly roku 2021 v anketě Lidových novin Kniha roku třetí místo.
Má blízko k monarchismu,[6] v roce 1999 podepsal monarchistické prohlášení Na prahu nového milénia, jehož autorem byl spisovatel Petr Placák.[7]