Jet Propulsion Laboratory
V dnešní době se Jet Propulsion Laboratory stal tématem zájmu a debat v různých oblastech. Jeho význam sahá od politiky, ekonomiky, společnosti, životního prostředí, technologie, vědy a kultury. Jet Propulsion Laboratory významně ovlivňuje každodenní život lidí a rozhodování po celém světě. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Jet Propulsion Laboratory a jeho vliv v různých kontextech a také jeho vývoj v čase. Kromě toho probereme roli, kterou Jet Propulsion Laboratory hraje dnes a jak se očekává, že ovlivní budoucnost.
| Jet Propulsion Laboratory | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Datum založení | 31. října 1936 |
| Adresa sídla | La Cañada Flintridge, Spojené státy americké |
| Souřadnice sídla | 34°12′6,1″ s. š., 118°10′18″ z. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Produkty | kosmická sonda, vesmírný teleskop, družice k průzkumu Země, Sonda Cassini a Mars Reconnaissance Orbiter |
| Mateřská společnost | NASA Kalifornský technologický institut |
| Dceřiná společnost | Keck Institute for Space Studies |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jet Propulsion Laboratory (JPL; česky Laboratoř proudového pohonu) je federálně financované výzkumné a vývojové centrum. Sídlí ve městě La Cañada Flintridge, poblíž Pasadeny v Kalifornii. JPL založili v roce 1936 výzkumníci z Caltechu. Od prosince 1958 je součástí NASA a je financováno z jejího rozpočtu.[1]
Primární funkcí centra je návrh a provoz planetárních robotických kosmických sond, spravuje však i některé mise na oběžné dráze Země a astronomické mise. Kromě toho zodpovídá za provozování sítě Deep Space Network, za správu databáze malých těles a shromažďuje fyzická data a seznamy publikací pro všechna známá malá tělesa sluneční soustavy.
Mezi hlavní aktivní projekty JPL patří mise Mars 2020, která zahrnuje rover Perseverance a vrtulník Ingenuity. Další mise jsou Mars Science Laboratory, včetně roveru Curiosity, Mars Reconnaissance Orbiter, sonda Juno obíhající kolem Jupiteru, satelit SMAP pro monitorování vlhkosti půdy na zemském povrchu, rentgenový dalekohled NuSTAR a sonda Psyché, která bude od roku 2029 obíhat stejnojmenný asteroid.
Mezi dřívější sondy, které byly vyrobeny v JPL, patří vůbec první americké družice Explorer[1] nebo dvojice sond Voyager, které byly vypuštěny v roce 1977 a jsou stále v provozu. Z novějších například Galileo, Mars Pathfinder nebo dva identické rovery Mars Exploration Rover.
Historie
Vznik a počátky JPL
Ve 30. letech 20. století probíhaly na Caltechu pod dohledem Theodora von Kármána první testy raketového pohonu. Postgraduální studenti se po řadě neúspěšných pokusů rozhodli opustit kampus univerzity. Vybrali si suchý kaňon Arroyo Seco severně od Rose Bowl v Pasadeně.[zdroj?]
Zajímavosti
- Roku 1961 Eugene F. Lally z JPL publikoval první popis, jak udělat digitální fotografii pomocí mozaiky fotosenzorů.[2]
- Společnost vyrobila elektronické stereofotoaparáty Pancam pro roboty Mars Exploration Rover Spirit a Opportunity.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b The Early Space Age (Fortune, 1959). CNN Money . Cable News Network, 3. 6. 2012 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ Eugene F. Lally, "Mosaic Guidance for Interplanetary Travel," Space Flight Report to the Nation, str. 2249–61, American Rocket Society, New York, 9.–15. října, 1961.
- ↑ Athena - PanCam
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jet Propulsion Laboratory na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
