V současné době má Jaroslav Březina velký význam v různých oblastech společnosti. Jeho dopad se projevil v ekonomice, politice, kultuře a každodenním životě lidí. Tento fenomén vzbudil velký zájem a vyvolal kontroverzi v různých sektorech, které se snaží pochopit důsledky a důsledky, které má Jaroslav Březina v dnešní společnosti. To je důvod, proč je zásadní prozkoumat tento problém do hloubky, analyzovat jeho příčiny, účinky a možná řešení k řešení problémů, které představuje. V tomto článku se bude komplexně zabývat dopadem Jaroslav Březina na různé aspekty moderního života s cílem poskytnout čtenáři kompletní a detailní představu o této problematice, která je dnes tak aktuální.
Jaroslav Březina | |
---|---|
![]() Jaroslav Březina (vpravo) jako princ Tamino v opeře W. A. Mozarta Kouzelná flétna (Stavovské divadlo, Praha, 2015). | |
Základní informace | |
Narození | 8. května 1968 (56 let) Praha |
Povolání | operní pěvec |
Nástroje | hlas |
Hlasový obor | tenor |
Ocenění | Cena Thálie (2015) Cena Thálie (2023) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaroslav Březina (* 8. května 1968 Praha) je český operní pěvec.
Na Pražské konzervatoři vystudoval zpěv u Zdeňka Jankovského a následně se soukromě zdokonaloval u Václava Zítka. Už během studování získal ocenění na mezinárodních pěveckých soutěžích Antonína Dvořáka v Karlových Varech a Mikuláše Schneidera-Trnavského v Trnavě a stal se členem vokální skupiny Dobrý večer kvintet.[1] V roce 1993 se stal sólistou Opery Národního divadla v Praze, kde vytvořil mnoho rolí. Podílel se na řadu nahrávek, například Janáčkovy opery Šárka a Dvořákovy opery Tvrdé palice, Rybovy České mše vánoční pro Deutsche Grammophon a Zelenkovy korunovační opery Sub olea pacis et palma virtutis, která obdržela Cannes Classical Awards za rok 2002. Vystupoval i v zahraničí, a to v Japonsku, Rakousku, Norsku, Německu a Francii. V Teatro Real v Madridu provedl Janáčkův Zápisník zmizelého, s Jiřím Bělohlávkem a Českou filharmonií koncertní provedení Její pastorkyňa v Praze a Londýně a v roce 2016 Příhody lišky Bystroušky v Teatro Reggio v Turíně.[2] Během zádušní mše za Václava Havla ve katedrále sv. Víta zpíval tenorový part skladby Requiem od Wolfganga Amadea Mozarta.[3]
Za rok 2015 obdržel cenu Thálie v oboru opera za mimořádný výkon v roli Laci Klemeně v opeře Její pastorkyňa Leoše Janáčka v Národním divadle Brno[4] a v roce 2018 obdržel Pamětní medaili za šíření hudby Leoše Janáčka v Česku i v zahraničí.[5] V roce 2023 získal cenu Thálie v oboru opera za mimořádný výkon v roli Heroda v opeře Salome Richarda Strausse v Národním divadle Brno.[6]