Jaro
Následující článek prozkoumá dopad Jaro na současnou společnost. Jaro je v průběhu let tématem zájmu a diskusí, které mezi odborníky a širokou veřejností vytváří protichůdné názory. Tato postava/osoba/téma zanechala nesmazatelnou stopu v populární kultuře, politice, ekonomice a mnoha dalších aspektech moderní společnosti. Prostřednictvím podrobné analýzy se pokusíme osvětlit vliv Jaro v různých oblastech a také prozkoumat jeho relevanci v současném kontextu. Budou se zabývat různými pohledy a předloženy argumenty, které vybízejí k zamyšlení a debatě na toto téma.
Jaro (zastarale, příp. básnicky vesna) je jedno ze čtyř ročních období. V mírném pásu se vyznačuje začátkem vegetativní aktivity rostlin a zvýšením aktivity živočichů. Prodlužují se dny, otepluje se.
Výraz "jaro" souvisí s avestským slovem - yar, řeckým - hora, gótským - jer a středohornoněmeckým - jar (nyní Jahr), který znamená rok, roční čas.[1]
Časové vymezení
Meteorologické jaro
Meteorologické jaro na severní polokouli začíná 1. března a končí 31. května (boreální jaro). Jarními měsíci jsou březen, duben a květen. Na jižní polokouli je austrální jaro v září, říjnu a listopadu. Meteorologové používají pevně stanovené sezóny kvůli jednoduššímu sběru dat a analýze podnebí.[zdroj?]
Astronomické jaro
Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností (na severní polokouli zpravidla 20. března, na jižní 23. září) a končí letním slunovratem (na severní polokouli zpravidla 21. června, na jižní 21. prosince). Termíny počátku a konce mohou být o dva dny posunuty kvůli nepravidelnostem souvisejícím s přestupnými roky.[2]
Jiné podnebné pásy
Rozdělení roku na jaro, léto, podzim a zimu je zřetelně vidět pouze v oblasti mírného a subarktického pásu. V oblasti tropů roční doby v podstatě neexistují, v subtropech může být rok rozdělen zpravidla na dvě období – období dešťů a období sucha, v okolí severního a jižního pólu je po celý rok zimní počasí (hrají zde ovšem velkou roli polární den a noc).
Události na jaře
Masopust, či obecně karneval
Jedná se o třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou.
Ve světě se v téže době slaví například karneval v Riu nebo karneval v Santa Cruz de Tenerife.
Velikonoce
Velikonoce jsou jeden z nejvýznamnějších křesťanských svátků, ve kterém se oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. V Česku je při něm prastarou tradicí hodování a pomlázka, v jiných zemích jsou zvyklosti značně odlišné.
Letnice
Letnice (též Svatodušní svátky) jsou křesťanský pohyblivý svátek navazující na Velikonoce. Slaví se osmou neděli velikonoční doby, tj. mezi 10. květnem a 30. červnem. Ve více západoevropských, zejména německy mluvících zemích je pondělí (německy Pfingstmontag) svátek.
První máj, Svátek práce
Termínem První máj se mohou rozumět dva svátky: Svátek zamilovaných a Svátek práce, den pracujících. Oba dva připadají na datum 1. května.
Pesach
Židé na jaře slaví jeden ze svých hlavních svátků, Pesach. Jedná se zároveň o jeden z nejstarších svátků vůbec. Připomíná vyjití z otroctví a cestu ke svobodě; zároveň je oslavou probouzení půdy a země.
Odkazy
Reference
- ↑ roční období, etymologie názvů — PSK. www.ptejteseknihovny.cz . . Dostupné online.
- ↑ Český hydrometeorolog. ústav Ústí n. L.: Meteorologické a astronomické jaro
Literatura
- Český rok v pohádkách, písních, hrách a tancích, říkadlech a hádankách: Jaro. 1. vyd. Praha: Družstevní práce, 1944. 369 s.
