Jarmila Švabíková
V dnešním světě získal Jarmila Švabíková nebývalý význam. S rozvojem technologií a globalizací se Jarmila Švabíková stal tématem zájmu širokého spektra lidí a odvětví. Ať už mluvíme o Jarmila Švabíková v oblasti zdraví, vzdělávání, politiky nebo zábavy, jeho dopad je nepopiratelný. V tomto článku prozkoumáme roli Jarmila Švabíková v dnešní společnosti a jak inovativním a neočekávaným způsobem utváří náš svět. Tato analýza nám umožní lépe porozumět roli Jarmila Švabíková v našich životech a tomu, jak se bude v budoucnu vyvíjet.
| Jarmila Švabíková | |
|---|---|
.jpg) Jarmila Švabíková | |
| Narození | 18. srpna 1906 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. března 1969 (ve věku 62 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Vinohradský hřbitov |
| Choť | Josef Gruss |
| Příbuzní | Zdeňka Švabíková sestra |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zasloužilá umělkyně Jarmila Švabíková (18. srpna 1906 Vídeň – 12. března 1969 Praha) byla česká herečka.
Život
Studovala na brněnské Státní konzervatoři, studium ukončila v roce 1924. První angažmá získala v avantgardním souboru Českého studia Vladimíra Gamzy (1924–1925), později působila krátce v pražských divadlech a v roce 1927 hrála v České komorní scéně Jiřího Plachého.[1] Vystupovala také v Českém divadle v Olomouci.
V letech 1929–1930 a pak znovu 1933 až 1938 působila v Osvobozeném divadle,[2] na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století (1938–1941) hrála v souboru Divadla Vlasty Buriana společně s Jaroslavem Marvanem, Václavem Tréglem, Čeňkem Šléglem a dalšími.[3] Dva roky strávila v Divadle Uranie (1941–1942), v letech 1942 až 1954 pak byla členkou souboru Divadla na Vinohradech,[4] resp. Divadla československé armády. Později působila v Městských divadlech pražských (1954–1969).[5]
Stala se manželkou herce Josefa Grusse. Její mladší sestra Zdeňka Švabíková, provdaná Kožíková, manželka spisovatele Františka Kožíka, byla rovněž herečkou.
Je pochována v rodinném hrobě Františka Kožíka na pražském Vinohradském hřbitově.
Ocenění
- 1966 titul zasloužilá umělkyně
Divadelní role, výběr
- 1929 V+W: Líčení se odročuje, Simone Claire, Osvobozené divadlo, režie V+W
- 1930 V+W: Ostrov Dynamit, Halmahéra, Osvobozené divadlo, režie V+W
- 1933 V+W: Osel a stín, Hekatomba, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1934 V+W dle E. M. Labiche: Slaměný klobouk, tanečnice, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1934 V+W: Kat a blázen, Doňa Ibane, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1935 V+W: Balada z hadrů, Kateřina de Vausselles, Spoutané divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1936 V+W: Nebe na zemi, Catastrofa, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1936 V+W: Rub a líc, hlasatelka Markéta, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1937 V+W: Těžká Barbora, služka Siska, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1938 V+W: Pěst na oko aneb Caesarovo finále, Anežka, Osvobozené divadlo, režie Jindřich Honzl
- 1942 H. H. Ortner: Isabela Španělská, Isabela, divadlo Uranie, režie A. Klimeš
- 1943 Alois Jirásek: Vojnarka, Madlena Vojnarová, Divadlo na Vinohradech, režie Gabriel Hart
- 1945 O. J. Kornijčuk: Zkáza eskadry, Oksana, Divadlo na Vinohradech, režie Bohuš Stejskal
- 1947 František Langer: Periférie, Anči, Divadlo na Vinohradech, režie Jaroslav Kvapil
- 1955 G. B. Shaw: Pygmalion, matka pana Higginse, Komorní divadlo, režie Ota Ornest
- 1957 František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory, Irma Pištorová, Divadlo Komedie, režie Rudolf Hrušínský
- 1960 Tennessee Williams: Skleněný zvěřinec, matka Armanda, Komorní divadlo, režie Ota Ornest
Filmové role, výběr
- 1933 Na sluneční straně, barmanka, režie Vladislav Vančura
- 1933 Svět patří nám, dělnice, režie Martin Frič
- 1936 Velbloud uchem jehly, členka Společenského klubu, režie Hugo Haas
- 1937 Filosofská historie, bojovnice na barikádě, režie Otakar Vávra
- 1938 Včera neděle byla, paní Kalašová, režie Walter Schorsch
- 1941 Modrý závoj, žena režiséra, režie J. A. Holman
- 1943 Čtrnáctý u stolu, Linhartová, režie Oldřich Nový a Antonín Zelenka
- 1944 Počestné paní pardubické, švadlena, režie Martin Frič
- 1945 Řeka čaruje, paní lékárníková, režie Václav Krška
- 1957 Poslušně hlásím, žena v bílém kabátu, režie Karel Steklý
- 1963 Strach, bytná Grossová, režie Petr Schulhoff
- 1966 Ženu ani květinou neuhodíš, prodavačka prádla, režie Zdeněk Podskalský
- 1968 Vajíčko, paní Berthoulletová, režie Ota Ornest/Eduard Landisch (TV divadelní záznam)
Odkazy
Reference
- ↑ Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 182.
- ↑ Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 143, 218.
- ↑ Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 78, ISBN 80-207-0485-X.
- ↑ Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3.
- ↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 192, ISBN 80-7243-121-8.
Literatura
- Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930–1945, Orbis, Praha, 1966, str. 255, 275
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 252, 310, ISBN 978-80-200-1502-0
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 30, 32, 115, 151, 263, 304, 368, 382, 417, 505.
- Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 197, ISBN 80-207-0419-1
- Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri , 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 439–440.
- Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 110, 128, 133, 135, 137, 142, 218–9
- Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 75, 182, 310, 478, 515–6, 520, 655, 667, obr.168, 170, 297
- V. Müller a kol.: Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, vyd. Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, Praha, 1958, str. 134, 180
- František Kovářík: Kudy všudy za divadlem, Odeon, Praha, 1982, str. 259
- Jaromír Pelc: Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo, Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, 1981, str. 105, 114, 120, 132, 141, 143, 150, 228–9
- Jaromír Pelc: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, 1982, 216 str.
- Jaromír Pelc: Osvobozené divadlo, Mladá fronta, Praha, 1990, 488 str., ISBN 80-204-0165-2. Blíže viz
- Michal Schonberg: Osvobozené, Odeon, Praha, 1992, str. 99
- Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 64, 83, 194, ISBN 978-80-239-9604-3
- Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 72, 78, ISBN 80-207-0485-X
- Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 23, 71 (foto), 192, ISBN 80-7243-121-8
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 227, 259, 277, 281, 299, ISBN 80-85625-19-9
- Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907–2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 191, ISBN 978-80-239-9603-6
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarmila Švabíková na Wikimedia Commons - Jarmila Švabíková v databázi Archivu Národního divadla
- Jarmila Švabíková ve Filmovém přehledu
- Jarmila Švabíková v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jarmila Švabíková ve Filmové databázi
- Jarmila Švabíková na Kinoboxu
- Jarmila Švabíková v Internet Movie Database (anglicky)
- Jarmila Švabíková v České divadelní encyklopedii
