V dnešním světě je Vojnarka (divadelní hra) tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na současnou společnost nebo jeho vlivu na populární kulturu, Vojnarka (divadelní hra) je tématem, které nadále vyvolává zájem a diskusi. V průběhu let byl Vojnarka (divadelní hra) předmětem nespočtu výzkumů, diskusí a analýz, což vedlo k lepšímu pochopení jeho složitosti a identifikaci různých pohledů na něj. V tomto článku prozkoumáme některé klíčové aspekty související s Vojnarka (divadelní hra) s cílem ponořit se do jeho významu a rozsahu v různých kontextech.
Vojnarka
Herečka Leopolda Dostalová jako Vojnarka (Národní divadlo, 1930)
Vojnarka je realistická divadelní hra o čtyřech dějstvích Aloise Jiráska z roku 1890. Příběh vypráví o selce Madleně Vojnarové, která se vzepře tvrdým venkovským zvykům a usiluje o naplnění vlastního života. Její děj se odehrává na českém venkově někdy v 2. polovině 19. století.
Děj
Hlavní postavou hry je dívka a později mladá žena Madlenka Vojnarová, která byla v mládí velice chudá a měla ráda chlapce Toníka. O Madlenku měl ale zájem bohatý sedlák Tomek. Její milý Toník byl donucen odejít sloužit vojenskou službu. Madlenka si nakonec bohatého sedláka Vojnara vzala a měla s ním i dítě, Vojnar však záhy zemřel a ona tak velice brzy ovdověla.
Toník se po mnoha letech vrátil zpět domů z vojenské služby, kde se ale z něj ve válce stal mrzák, válečný invalida. Poté, co zjistil, že jeho bývalá milá Madlenka je vdova, se s ní začal opět scházet.
Zpočátku jí Toník vyčítal, že to ona jej zmrzačila, což posléze přestal dělat a oba se vzájemně zasnoubili.
Nicméně jeho duše byla tolik poznamenána prožitým válečným utrpením, že již nebyl velké lásky schopen. Svůj cit zaměňoval za Madlenčiny peníze, které utrácel v hospodě za alkohol a karty. Zpočátku Madlenka jeho dluhy platila, nicméně ve chvíli, kdy měl Toník pohlídat dítě, opět selhal a odešel zase do hospody, což způsobilo, že plánovaný sňatek Madla po hádce s ním zrušila. Když se o tom Toník dozvěděl, odešel opět do hospody, kde se strašlivě opil a nakonec se sám zastřelil (spáchal sebevraždu).
Zajímavosti
Ve hře Vojnarka Jirásek volně zpracoval tragický milostný příběh selky Benešové ze vsi Trstěnice u Litomyšle.[1]
Tento první dramatický pokus Aloise Jiráska byl uveden na scénu Národního divadla dne 23. dubna 1890. V témže roce byla Vojnarka publikována v časopise Lumír (ročník 18, čísla 13–16). Knižně byla hra vydána v roce 1891 nakladatelstvím Jan Otto.
Hrob Heleny Benešové v Trstenicích "Vojnarky"Cizojazyčné překlady: maďarsky (1958), německy (1958), slovensky (1922, 1955, 1966).[2]
↑VORLÍČKOVÁ, Marie. Tou cestou jsem šel: nástin životopisu Aloise Jiráska. 3. díl : V Praze. In: MAŇÁKOVÁ, Marcela, ed. a MIKULÁŠEK, Alexej, ed. Sborník Společnosti Aloise Jiráska. 3. Praha: Společnost Aloise Jiráska, 1998. 245 s. ISBN80-86117-12-X.
Literatura
Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha : Československá akademie věd, 1961. 631 s.
.png)
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojnarka na Wikimedia Commons 
