Janusz Jędrzejewicz

Dnes je Janusz Jędrzejewicz velmi aktuální a zajímavé téma pro velké množství lidí. Jeho dopad pokrývá různé oblasti, od každodenního života až po technologický a vědecký rozvoj. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů, které dnes činí Janusz Jędrzejewicz tak relevantním tématem, prozkoumáme jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho vliv na společnost. Od své důležitosti v historii až po její význam v populární kultuře je Janusz Jędrzejewicz tématem, které nenechává nikoho lhostejným a které si zaslouží podrobnou analýzu, abychom pochopili jeho skutečný rozsah v dnešním světě.

Janusz Jędrzejewicz
Narození21. června 1885
Spychyntsi
Úmrtí16. března 1951 (ve věku 65 let)
Londýn
Alma materJagellonská univerzita
Svobodná škola politických věd
Povolánídůstojník a politik
Oceněnístříbrný kříž řádu Virtuti Militari
Kříž nezávislosti s meči
Řád orlího kříže 1. třídy
Kříž za chrabrost
velkokříž Řádu znovuzrozeného Polska
… více na Wikidatech
Politické stranyPolská socialistická strana
Bezpartijní blok pro spolupráci s vládou
ChoťCezaria Anna Baudouin de Courtenay-Ehrenkreutz-Jędrzejewiczowa
PříbuzníWacław Je̜drzejewicz (bratr)
FunkceMinister of Religious Affairs and Public Education (1931–1934)
premiér Polska (1933–1934)
poslanec Sejmu druhé Polské republiky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Janusz Jędrzejewicz (21. června 1885 – 16. března 1951 Londýn) byl polský politik, vůdce politické skupiny Sanace a předseda vlády Polska do 10. května 1933 do 13. května 1934. Byl též ministrem školství (1931–1934) a autorem nejdůležitější školské reformy druhé polské republiky.

V roce 1904 vstoupil do Polské socialistické strany Józefa Piłsudského. Po vypuknutí první světové války vstoupil do polských legií a do Polské vojenské organizace. V roce 1918 se stal příslušníkem polské armády a sloužil jako pobočník Piłsudského. V roce 1919 byl převelen do oddílu II (zpravodajství) na velitelství litevsko-běloruského frontu a později na generální štáb. Po polsko-sovětské válce se v roce 1923 dal na politiku. Byl zvolen poslancem polského Sejmu (1928–35) a později senátorem. V roce 1926 založil měsíčník Wiedza i Życie. V roce 1929 zorganizoval učitelský svaz Zrąb a další vzdělávací společnosti, včetně Polské akademie literatury. V letech 1930–1935 byl místopředsedou Bloku nestraníků pro spolupráci s vládou. Od 12. srpna 1931 do 22. února 1934 působil jako ministr školství. Prosadil reformu polského vzdělávacího systému, která byla po něm pojmenována „Jędrzejewiczova reforma“.[1] Rok byl předsedou vlády. Byl také spoluautorem polské ústavy z roku 1935. Po Piłsudského smrti v roce 1935 se postavil proti Táboru národní jednoty a pravému křídlu Sanace, které ale v politickém zápase zvítězilo a Jędrzejewicz odešel z politického života. Po sovětské invazi v roce 1939 uprchl do Rumunska a později přes Palestinu do Londýna. V roce 1948 byl zvolen do čela exilové politické strany Liga Niepodległości Polski. V závěru života napsal paměti pod názvem W służbie idei.[2] Zemřel v roce 1951.

Jeho manželka Cezaria Jędrzejewiczowa byla průkopníkem etnografie v Polsku.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Janusz Jędrzejewicz na anglické Wikipedii.

  1. ↑ 90 lat temu premierem został Janusz Jędrzejewicz. Dzieje.pl . . Dostupné online. (polsky) 
  2. ↑ Janusz Jędrzejewicz. Autor reformy szkolnej II RP. Polskieradio.pl . 2023-03-16 . Dostupné online. (polsky) 

Externí odkazy

Premiéři Polska
Polské království
(1916–1918)

Jan Kucharzewski (1917–1918) • Antoni Ponikowski (1918) • Jan Kanty Steczkowski (1918) • Jan Kucharzewski (1918) • Józef Świeżyński (1918) • Władysław Wróblewski (1918)

Polská lidová republika
(1918)
Druhá Polská republika
(1918–1939)

Jędrzej Moraczewski (1918–1919) • Ignacy Jan Paderewski (1919) • Leopold Skulski (1919–1920) • Władysław Grabski (1920) • Wincenty Witos (1920–1921) • Antoni Ponikowski (1921–1922) • Artur Śliwiński (1922) • Julian Nowak (1922) • Władysław Sikorski (1922–1923) • Wincenty Witos (1923) • Władysław Grabski (1923–1925) • Aleksander Skrzyński (1925–1926) • Wincenty Witos (1926) • Kazimierz Bartel (1926) • Józef Piłsudski (1926–1928) • Kazimierz Bartel (1928–1929) • Kazimierz Świtalski (1929) • Kazimierz Bartel (1929–1930) • Walery Sławek (1930) • Józef Piłsudski (1930) • Walery Sławek (1930–1931) • Aleksander Prystor (1931–1933) • Janusz Jędrzejewicz (1933–1934) • Leon Kozłowski (1934–1935) • Walery Sławek (1935) • Marian Zyndram-Kościałkowski (1935–1936) • Felicjan Sławoj Składkowski (1936–1939)

Exilové polské vlády
(1939–1990)

Władysław Sikorski (1939–1943) • Stanisław Mikołajczyk (1943–1944) • Tomasz Arciszewski (1944–1947) • Tadeusz Komorowski (1947–1949) • Tadeusz Tomaszewski (1949–1950) • Roman Odzierzyński (1950–1953) • Jerzy Hryniewski (1954) • Stanisław Mackiewicz (1954–1955) • Hugon Hanke (1955) • Antoni Pająk (1955–1965) • Aleksander Zawisza (1965–1970) • Zygmunt Muchniewski (1970–1972) • Alfred Urbański (1972–1976) • Kazimierz Sabbat (1976–1986) • Edward Szczepanik (1986–1990)

Polská lidová republika
(1944–1989)

Edward Osóbka-Morawski (1944–1947) • Józef Cyrankiewicz (1947–1952) • Bolesław Bierut (1952–1954) • Józef Cyrankiewicz (1954–1970) • Piotr Jaroszewicz (1970–1980) • Edward Babiuch (1980) • Józef Pińkowski (1980–1981) • Wojciech Jaruzelski (1981–1985) • Zbigniew Messner (1985–1988) • Mieczysław Rakowski (1988–1989) • Czesław Kiszczak (1989) • Tadeusz Mazowiecki (1989)

Třetí Polská republika
(od 1989)

Tadeusz Mazowiecki (1989–1991) • Jan Krzysztof Bielecki (1991) • Jan Olszewski (1991–1992) • Waldemar Pawlak (1992) • Hanna Suchocká (1992–1993) • Waldemar Pawlak (1993–1995) • Józef Oleksy (1995–1996) • Włodzimierz Cimoszewicz (1996–1997) • Jerzy Buzek (1997–2001) • Leszek Miller (2001–2004) • Marek Belka (2004–2005) • Kazimierz Marcinkiewicz (2005–2006) • Jarosław Kaczyński (2006–2007) • Donald Tusk (2007–2014) • Ewa Kopaczová (2014–2015) • Beata Szydłová (2015–2017) • Mateusz Morawiecki (2017–2023) • Donald Tusk (od 2023)