Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat
V dnešním světě je Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat problém, který se ve společnosti stává stále aktuálnější. Od svého vzniku je Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat předmětem diskusí a zájmu, generuje protichůdné názory a vzbuzuje zvědavost odborníků i laiků. Ať už díky svému dopadu na každodenní život, historickému významu nebo vlivu v různých oblastech, Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat se etabloval jako téma globálního zájmu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat a prodiskutujeme jeho důležitost v současném kontextu.
| Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat | |
|---|---|
_-_a.jpg) | |
| Narození | 29. září 1627 nebo 18. září 1624 Innsbruck |
| Úmrtí | 31. května 1668 Brno |
| Místo pohřbení | Katedrála svatého Václava |
| Povolání | arcibiskup |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Rodiče | Albrecht VII. Libštejnský z Kolovrat a Sabina Viktorie z Wolkenstein-Trostburgu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Vilém Vojtěch hrabě Liebsteinský z Kolowrat (29. září 1624, Innsbruck – 31. května 1668, Brno) byl příslušník liebsteinské větve rodu Kolowratů, jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů. Byl tridentský, pražský, brněnský, olomoucký kanovník a prelát. Císařem byl jmenován arcibiskupem pražským a velmistrem řádu Křižovníků s červenou hvězdou, zemřel však před svým potvrzením v Římě a před svou konsekrací. Je pochován v kryptě olomoucké katedrály svatého Václava.
Rodina
Narodil se jako šesté z jedenácti dětí Albrechta Libštejnského z Kolovrat (1583–1648), zakladatele starší rychnovské větve rodu, říšského dvorního rady, císařského komořího, německého místokancléře a místodržícího v Českém království a jeho manželky Sabiny Viktorie, svobodné paní z Wolkenstein-Trostburgu (1596–1684).
V roce 1658 byl společně se svými bratry povýšen do říšského hraběcího stavu a o dva roky později i do českého.
Studium a kariéra
.jpg)
Po studiu teologie v Římě se stal byl tridentským, pražským, brněnským a olomouckým kanovníkem a prelátem. V roce 1663 se stal prelátem arcijáhnem olomoucké kapituly a 6. prosince 1667 jej císař jmenoval do úřadu pražského arcibiskupa, jako nejvhodnějšího kandidáta po smrti jeho předchůdce kardinála Arnošta Vojtěcha z Harrachu. Řád křižovníků s červenou hvězdou ho poté 18. ledna 1668 přijal za svého velmistra a o deset dní později ho ve funkci potvrdil i papež Klement IX. Ještě začátkem února podepsal řádu křižovníků s červenou hvězdou tzv. capitulum a stal se posledním tzv. postulovaným velmistrem.
Úřadu pražského arcibiskupa se ale nestihl ujmout, protože ještě před svou intronizací zemřel ve věku 44 let během návštěvy u svého bratra v Brně. Pohřben byl v olomoucké katedrále sv. Václava a jeho srdce bylo na jeho přání uloženo v rodinné hrobce v Rychnově nad Kněžnou.
Odkazy
Literatura
- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha : Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 38–39.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat na Wikimedia Commons - www.kolowrat.cz
| Předchůdce: Arnošt Vojtěch z Harrachu |
|
jmenovaný 14. arcibiskup pražský 1667–1668 |
|
Nástupce: Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka |
| Předchůdce: Arnošt Vojtěch z Harrachu |
|
jmenovaný 28. velmistr řádu křižovníků s červenou hvězdou 1667–1668 |
|
Nástupce: Jan Bedřich z Valdštejna |
