Tento článek se bude věnovat tématu Jan Gebhart, které se dnes stalo velmi aktuálním. Jan Gebhart je aspekt, který upoutal pozornost širokého spektra jednotlivců, od akademiků a specialistů v oboru až po obyčejné lidi se zájmem o pochopení jeho dopadu a významu v současné společnosti. V tomto směru budou analyzovány různé perspektivy a přístupy týkající se Jan Gebhart s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi na toto téma. Od jeho vzniku až po jeho možné důsledky bude význam Jan Gebhart v různých kontextech důkladně prozkoumán s cílem podpořit úplnější a hlubší pochopení tohoto tématu.
PhDr. Jan Gebhart, DSc. | |
---|---|
Narození | 5. února 1945 Rakovník |
Úmrtí | 29. června 2018 (ve věku 73 let) Praha |
Povolání | historik |
Témata | dějiny |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Gebhart (5. února 1945 Rakovník – 29. června 2018[1] Praha) byl český historik, věnující se období Protektorátu Čechy a Morava.
Po absolutoriu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (dějepis – čeština) pracoval krátce v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii a poté pět let na Ministerstvu národní obrany. V roce 1974 nastoupil do Vojenského historického ústavu, odkud po deseti letech přešel do Ústavu československých a světových dějin ČSAV (dnes Historický ústav AV ČR), jehož vědecké radě v letech 1994–2002 předsedal. Často spolupracoval s historikem Janem Kuklíkem, mj. na vedení Masarykova sborníku (vyd. Ústav T. G. Masaryka, Praha). Přednášel též na FF UK a působil v řadě vědeckých a redakčních rad a odborných komisí. Jako vedoucí kolektivu se podílel na českém vydání objemné Kroniky druhé světové války.