Dnes je Jan Filipinský velmi aktuální téma, které upoutalo pozornost různých lidí po celém světě. Zájem o Jan Filipinský roste, protože jeho dopad pokrývá více aspektů každodenního života. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Jan Filipinský, od jeho původu a vývoje až po jeho vliv na dnešní společnost. Kromě toho prozkoumáme implikace a důsledky, které má Jan Filipinský v různých oblastech, a také budoucí perspektivy, které se kolem tohoto jevu představují. Jan Filipinský je bezpochyby téma, které si zaslouží naši pozornost a analýzu, takže je důležité ponořit se do jeho složitosti, abychom pochopili jeho skutečný rozsah.
Jan Filipinský | |
---|---|
![]() | |
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1906 – 1918 | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1907 – 1918 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1919 – 1920 | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1936 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | soc. dem. |
Narození | 15. srpna 1859 Malá Mariacela, Morava ![]() |
Úmrtí | 12. července 1936 (ve věku 76 let) Brno ![]() |
Místo pohřbení | Židenický hřbitov |
Profese | spisovatel, novinář a politik |
Commons | Jan Filipinský |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jan Filipinský (15. srpna 1859 Malá Mariacela[1] – 12. července 1936 Brno[2][3][4])[2][5] byl český a československý politik a meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění ČSR za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
Narodil se do rodiny úředníka Františka Filipinského a jeho manželky Kateřiny, rozené Ročkové.
Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Působil jako tkalcovský dělník v Brně a roku 1894 se začal politicky angažovat v sociálně demokratickém hnutí.[3] Počátkem 90. let 19. století byl administrátorem a později redaktorem listu Rovnost. Pracoval i pro listy Červánky, Rašple a Textilník. V roce 1906 byl zvolen do Moravského zemského sněmu.[2] V zemských volbách roku 1906 byl zvolen na Moravský zemský sněm za českou všeobecnou kurii, obvod Nové Město, Žďár, Blansko atd. Mandát zde obhájil i ve zemských volbách roku 1913.[6]
S manželkou Jenovéfou Pařízkovou měl pět dětí, tři syny a dvě dcery.
Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal i poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za český okrsek Morava 24. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911 a ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[7]
Po vzniku republiky zasedal v československém Revolučním národním shromáždění.[8] Do tohoto zákonodárného sboru nastoupil roku 1919. Byl profesí úředníkem nemocenské pokladny.[9]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925, parlamentních volbách v roce 1929 a parlamentních volbách v roce 1935. Po jeho smrti jej roku 1936 jako náhradník vystřídal Rudolf Havlík.[10][11][12][13]
Zemřel v červenci 1936 v brněnské úrazové nemocnici po delší, těžké nemoci.[3]
Od roku 1946 je po něm pojmenována ulice v brněnských Židenicích.[14]