Jan Dubravius

Jan Dubravius
Biskup Jan Dubravius (Jan Willenberg, 1593)
Církev	římskokatolická
Diecéze	Olomouc
Zvolení	1541
Znak
Svěcení
Biskupské svěcení	2. ledna 1542 světitel Dominik Małachowski
Osobní údaje
Rodné jméno	Jan Skála z Doubravky a Hradiště
Datum narození	1486
Místo narození	Plzeň
Datum úmrtí	9. září 1553 (ve věku 66–67 let)
Místo úmrtí	Kroměříž
Příčina úmrtí	cerebrovaskulární choroba
Povolání	spisovatel, katolický kněz, básník, překladatel, diplomat, politik, katolický biskup, editor, historik a biskup
Alma mater	Padovská univerzita
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Dubravius, vlastním jménem Jan Skála z Doubravky a Hradiště (kolem 1486, Plzeň – 9. září 1553, Kroměříž) byl český historik, spisovatel a olomoucký biskup mezi lety 1541–1553. Je autorem první české odborné publikace o rybníkářství.^[1]

Jeho otec byl plzeňským měšťan a katolík. V Plzni studoval na partikulární škole. Ve studiu poté pokračoval na univerzitách ve Vídní a v Padově a možná také v Boloni, kde získal doktorát práv.^[1]

V roce 1508 se vrátil z Italie a začal působit ve službách olomouckého biskupa Stanislava Thurza.^[1] Dne 7. května 1513 se stal arcijáhnem v Kroměříži, později zde působil jako probošt Kolegiátní kapituly u svatého Mořice. Roku 1517 byl povýšen do rytířského stavu. O rok později 1518 domlouval v Itálii sňatek polského krále Zikmunda Jagellonského s Bonou Sforza. Poté se několikrát angažoval proti Turkům. Dne 30. dubna 1541 byl jmenován olomouckým biskupem^[2] (podle stránek Catholic-Hierarchy.org byl jmenován až 27. června 1541 a na biskupa vysvěcen 2. ledna 1542).^[3] Umírá roku 1553 v Kroměříži na mozkovou mrtvici.

• Martiani Capellae Nuptiae Mercurii cum Philologia;
• Theriobulia Joannis Dubravii iurisconsulti et equitis aurati De regiis praeceptis (Rada zvířat) – věnováno králi Ludvíku Jagellonskému. Je to přepracovaná Nová rada od Smila Flašky z Pardubic;
• Commentarii in V Davidis psalmum – výklad žalmů;
• Libellus de piscinis et piscium, qui in eis aluntur natura – šest knih o rybníkářství;
• Jan Skála z Doubravky. Historiae Regni Boiemiae, de rebvs memoria dignis, in illa gestis, ab initio Boiemorum, qui ex Illyria venientes, eandem Boiemiam, in medio propemodum superioris Germaniae sitam, occupauerunt. Libri XXXIII, ex fide tandem narrationeque historica scripti, absolutique, & in lucem iamprimum aediti, sat videlicet citô, si sat bene.. Prostějov: Jan Günther, 1552. , CCVIII l. s. Dostupné online. (lat) 

• Dějiny české literatury. 1., Starší česká literatura / Redaktor svazku Josef Hrabák. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1959. 531 s. S. 297, 309, 325. 
• FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0. S. 609–610. 
• Hlobil Ivo – Petrů Eduard, Humanismus a raná renesance na Moravě, Praha, Academia 1992.
• Rybička A., Jan z Doubravky a z Hradiště (Dubravius), biskup olomúcký. Studie biografická… ČČMus 52 (1878) 106-118.
• Skočdopole F., Život a dílo Jana Dubravia, biskupa Olomouckého, In: Výroční zpráva c. k. vyššího gymnázia v Třeboni za škol. r. 1911/12, Třeboň 1912, 3-14.
• Benetka B., Vynikající biskup a diplomat na trůně olomouckých biskupů, Řád 7, 1941, 317-320.
• Menčík, Studenti z Moravy a Čech ve Witemberku 1502–1602, ČČM 1897.
• Skutil Jan, Jan Dubravius. Biskup, státník, ekonom a literát, Kroměříž, Muzeum Kroměřížska 1992 (edice Kdo byl kdo na Kroměřížsku, sv. 13).
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 133. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot–Dvo. Praha: Libri, 2011. 339–466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 405–406. 
• SCHMITOVÁ, Anežka (ed.): Jan Dubravius - O rybnících, Praha 1953.

• Humanismus a renesance v české literatuře
• Seznam českých spisovatelů

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Dubravius na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Dubravius
• Jan Dubravius Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. v Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918

Předchůdce: Bernard Zoubek ze Zdětína

biskup olomoucký Jan XVI. 1541–1553

Nástupce: Marek Khuen z Olomouce

Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů
BISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí biskupové (1063–1776)	1063–1085 Jan I. • 1088–1091 Vezel • 1091–1096 Ondřej • 1096–1099 Jindřich (?) • 1097/1099–1104 Petr I. • 1104–1126 Jan II. • 1126–1150 Jindřich Zdík • 1151–1157 Jan III. • 1157–1172 Jan IV. z Litomyšle • 1172–1182 Dětleb • 1182–1184 Pelhřim • 1184–1194 Kaim • 1194–1199 Engelbert • 1199–1201 Jan V. Bavor • 1201–1240 Robert Angličan • 1241–1245 Vilém • 1241–1245 Konrád z Friedberka • 1245–1281 Bruno ze Schauenburku • 1281–1302 Dětřich • 1302–1311 Jan VI. z Valdštejna • 1311–1316 Petr II. Andělův de Ponte Corvo • 1316–1326 Konrád I. Bavor • 1326–1333 Jindřich Berka z Dubé • 1334–1351 Jan VII. Volek • 1351–1364 Jan Očko z Vlašimi • 1364–1380 Jan IX. ze Středy • 1381–1387 Petr III. Jelito • 1387 Jan X. • 1388–1397 Mikuláš z Riesenburka • 1398–1403 Jan XI. Mráz • 1403–1408 Lacek z Kravař • 1409–1412 Konrád II. z Vechty • 1412–1416 Václav Králík z Buřenic • 1416–1430 Jan XII. Železný • 1416–1418 (Aleš z Březí) • 1430–1434 Kuneš ze Zvole • 1434–1450 Pavel z Miličína • 1450–1454 Jan XIII. • 1454–1457 Bohuslav ze Zvole • 1457–1482 Tas z Boskovic • 1483/1484–1490 Jan Filipec • 1487–1489 Jan XIV. Vitéz • 1489–1493 Ardicino della Porta ml. • 1493–1497 Jan XV. Borgia • 1497–1540 St. I. Thurzo • 1540–1541 Bern. Zoubek ze Zdětína • 1541–1553 Jan XVI. Dubravius • 1553–1565 Marek Khuen z Olomouce • 1565–1572 Vilém Prusinovský z Víckova • 1572–1574 Jan XVII. Grodecký • 1574–1575 Tomáš Albín z Helfenburka • 1576–1578 Jan XVIII. Mezoun z Telče • 1579–1599 St. II. Pavlovský • 1599–1636 František z Ditrichštejna • 1636–1637 Jan XIX. Arnošt z Plattenštejna • 1638–1662 Leopold I. Vilém (za něho administrovali: 1638 Ondřej Orlík, 1638–1640 Kašpar Karas, 1640–1642 Jan Kašpar Stredele, 1643–1646 Kašpar Karas, 1642–1650 Roderich Santhiller, 1650–1653 Jak. Merkurián, 1654–1664 Fr. Eliáš Kastelle) • 1663–1664 Karel I. Josef • 1664–1695 Karel II. z Lichtenst.-Castelcorna • 1695–1711 Karel III. Lotrin. • 1711–1738 Wolfgang Hannibal ze Schrattenbachu • 1738–1745 Jak. Arn. z Lichtenst.-Castelcorna • 1745–1758 Ferd. Jul. Troyer z Troyersteinu • 1758–1760 Leopold II. Fridrich z Egkhu • 1761–1776 Max. z Hamiltonu
Pomocní biskupové olomoučtí (1304–1777)	1304–1324 Martin z Brna • 1347 Dětřich z Portic • 1442–1482 Vilém z Kolína • 1482–1501 Ondřej Wismann • 1498 Konrád Altheimer z Vaserburgu • 1509–1529 Martin Göschl • 1547–1549 Martin Přemyslovic • 1551–1561 Václav • 1603–1607 Melchior Pyrnesius z Pyrnu • 1608–1617 Jan Křtitel Civalli • 1618–1628 Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat • 1629–1632 Caesar Nardus z Montopole • 1630–1639 Filip Fridrich Breuner • 1637–1642 Jan Kašpar Stredele z Montani a Bergenu • 1640–1646 Kašpar Karas z Rhomsteinu • 1639–1650 Zikmund Miutini ze Spillimbergu • 1652–1665 Jan Gobbar • 1665–1668 Bernard Bredimus (nepotvrzen Římem) • 1668–1669 Ondřej Dirre • 1670–1695 Jan Jos. Breuner • 1690–1692 Fr. Ant. von Losenstein (koadjutor) • 1696–1702 Ferd. Schröffel ze Schröffenheimu • 1703–1727 Fr. Julián von Braida • 1729–1748 Otto Honorius z Egkhu • 1749–1771 Jan Karel Leopold von Scherffenberg • 1771–1776 Jan Václav Xaver Frey von Freyenfels • 1775–1777 Matyáš Fr. Chorinský z Ledské
ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ
Olomoučtí arcibiskupové (od r. 1777)	1. 1777–1811 Antonín Theodor z Colloredo-Waldsee • 2. 1811–1819 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu • 3. 1819–1831 Rudolf Jan • 4. 1832–1836 Ferdinand Maria Chotek • 5. 1836–1853 Maxmilián Josef Sommerau-Beckh • 6. 1853–1892 Bedřich z Fürstenberka • 7. 1893–1904 Theodor Kohn • 8. 1904–1915 František Saleský Bauer • 9. 1916–1920 Lev Skrbenský z Hříště • 10. 1921–1923 Antonín Cyril Stojan • 11. 1923–1947 Leopold Prečan • 12. 1948–1961 Josef Karel Matocha • 1973–1987 ap. admin. Josef Vrana • 13. 1989–1991 František Vaňák • 14. 1992–2022 Jan Graubner • 15. od 2024 Josef Nuzík
Pomocní biskupové olomoučtí (od r. 1779)	1779–1800 Karel Godefried z Rosenthalu • 1801–1812 Alois Jos. Krakovský z Kolovrat • 1817–1830 Ferdinand Maria Chotek • 1832–1868 Rudolf von Thyssebaert • 1831 Fr. Ant. Gindl • 1837–1838 Alois Jos. Schrenk • 1839–1841 Ant. Arnošt Schaffgotsche • do 1851 Ignaz Feigerle • 1880–1895 Gustav de Belrupt-Tyssac • 1904-1905 Jan Weinlich • 1904–1925 Karel Wisnar • 1906–1912 Vilém Blažek • 1922–1944 Jos. Schinzel • 1927–1938 Jan Stavěl • 1941–1969 St. Zela • 1943–1947 Jos. Martin Nathan • 1949–1965 Fr. Tomášek • 1990–1992 Jan Graubner • 1990–2017 Jos. Hrdlička • 2017–2024 Jos. Nuzík • od 2017 Ant. Basler
Pozn. kurz. = pomocný biskup, administrátor a ostatní; tuč. kurz. = arcibiskup; tuč. = kardinál