V tomto článku podrobně analyzujeme Jan Čuřík a prozkoumáme jeho dopad v různých kontextech a jeho relevanci dnes. Jan Čuřík je téma, které ve společnosti vzbudilo velký zájem a vyvolalo debatu v různých oblastech. Během několika posledních desetiletí získala Jan Čuřík významný význam a ovlivnila jak ekonomiku, tak populární kulturu. Prostřednictvím této analýzy se budeme snažit hluboce porozumět různým aspektům Jan Čuřík a zkoumat jeho důsledky a roli v moderní společnosti.
Jan Čuřík | |
---|---|
Narození | 1. listopadu 1924 Praha |
Úmrtí | 4. prosince 1996 (ve věku 72 let) Praha |
Povolání | kameraman a filmový režisér |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jan Čuřík (1. listopadu 1924 Praha – 4. prosince 1996 tamtéž) byl český kameraman.
Během nacistické okupace pracoval jako laborant v Herafilmu. V letech 1945–1949 působil jako asistent kamery v Krátkém filmu, v letech 1950–1955 pak jako kameraman krátkých a dlouhých filmů v Armádním filmu. Od roku 1955 působil ve Filmovém studiu Barrandov,[1] kde točil hrané filmy s režiséry Zbyňkem Brynychem, Věrou Chytilovou, Františkem Vláčilem, Jaromilem Jirešem, Evaldem Schormem a Karlem Kachyňou.[2]