V dnešním článku důkladně prozkoumáme Jaghnóbština a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od svého vlivu na populární kulturu až po jeho dnešní relevanci je Jaghnóbština předmětem debat a diskuzí v různých oblastech. Budeme analyzovat jeho historický, společenský a ekonomický význam a také jeho roli při utváření názorů a postojů. Prostřednictvím různých úhlů pohledu a přístupů se budeme snažit lépe porozumět roli, kterou Jaghnóbština hraje v naší společnosti a jak se v průběhu času vyvíjela. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Jaghnóbština.
Jaghnóbština (yaγnobī́ zivók / яғнобӣ зивок) | |
---|---|
![]() Mapa rozšíření jazyka | |
Rozšíření | Tádžikistán |
Počet mluvčích | asi 12 500 |
Klasifikace | |
Písmo | cyrilice |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | není úředním |
Kódy | |
ISO 639-1 | není |
ISO 639-2 | yai (B) |
ISO 639-3 | yai |
Ethnologue | yai |
Wikipedie | |
testovací verze | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jaghnóbština (jaghnóbský jazyk) – jaghnóbsky яғнобӣ зивок (yaγnobī́ zivók ) je žijícím jazykem severovýchodní skupiny íránských jazyků. Jaghnóbština se užívá zejména v oblasti Jaghnóbského údolí na horním toku řeky Jaghnób v severozápadním Tádžikistánu, mluvčí tohoto jazyka však žijí i v dalších oblastech Tádžikistánu, v oblasti Varzóbu, Zafaróbódu a v severních částech města Dušanbe. Počet mluvčích je odhadován na 12 500 jedinců.
Jaghnóbština je považována za potomka sogdštiny, jazyka Sogdiany, tedy oblasti Samarkandu, Bucháry a Pandžikentu, sogdštinu však používali obchodníci a učenci na širším území Střední Asie, množství písemných památek známe zejména z Turfanské oázy v Čínském Turkestánu. Na rozdíl od sogdštiny však jaghnóbština vykazuje určité odlišnosti, které ukazují, že jde spíše o jazyk velice příbuzný sogdštině, ale nelze s jistotou stanovit, že by se jaghnóbština byla vyvinula přímo ze sogdštiny.
Jaghnóbské písmo ještě nebylo plně kodifikováno – běžně se používá tádžická cyrilice, ve vědeckých textech se označují délky (ӣ, ӯ) a rozlišuje se mezi hláskami /v/ a /w/ – pro druhou uvedenou hlásku se používá latinské písmeno ԝ, v běžných textech se však pro obě hlásky používá cyrilské в.
А а | Б б | В в | Ԝ ԝ | Г г | Ғ ғ | Д д | Е е |
Ё ё | Ж ж | З з | И и | Ӣ ӣ | Й й | К к | Қ қ |
Л л | М м | Н н | О о | П п | Р р | С с | Т т |
У у | Ӯ ӯ | Ф ф | Х х | (Хԝ хԝ) | Ҳ ҳ | Ч ч | Ҷ ҷ |
Ш ш | ъ / ʼ | Э э | Ю ю | Я я |
Cyrilská písmena odpovídají následujícím symbolům v latinském vědeckém přepisu: а (a, ā) б (b) в (v) ԝ (w, u̯) г (g) ғ (γ) д (d) е (e / ye / ɛ) ё (yo) ж (ž) з (z) и (i, ī) ӣ (i, ī) й (y) к (k) қ (q) л (l) м (m) н (n) о (o) п (p) р (r) с (s) т (t) у (u, ū) ӯ (ʏ) ф (f) х (x) хԝ (x°) ҳ (h, ẖ) ч (č) ҷ (ǰ) ш (š) ъ / ʼ (ع) э (e) ю (yu, yū, yʏ) я (ya, yā)
Jaghnóbština má 10 samohlásek – 3 krátké, 7 dlouhých – a 27 souhlásek.
krátké: i , a , u (samohlásky /i/ a /u/ jsou silně redukovány v otevřené slabice před přízvukem)
dlouhé: ī , ɛ , e , ā , o (/o/ se často mění na /ū/ před /m, n/), ū , ʏ
dvojhlásky: ay (/ay /se objevuje většinou ve výpůjčkách, v domácích slovech se vyskytuje pouze v západním nářečí, ve východním nářečí mu odpovídá /e/ ), oy , uy , ūy , ʏy , iy ; ow , aw
plozívy: /p), , /t/, , /k/, /g/ (/k/ a /g/ jsou palatalizovány na a před samohláskami přední řady anebo na konci slova), /q/ (neznělé plozívy ztrácejí svou aspiraci, následuje-li za nimi jiný konsonant)
frikativy: , , , , /š/, /ž/, /x/, /γ/, /x°/, ( se objevuje jako alofón /h/ mezi samohláskami anebo v kontaktu se znělou souhláskou), /ẖ/, /ع/
affrikáty: /č/, /ǰ/
nazály: , (obě hlásky mohou mít alofóny a před /k, g/, respektive /f, v/)
vibranty:
laterály:
approximanty: /w/ (alofón po samohlásce na konci slabiky či před konsonantem), /y/
Znělé souhlásky jsou běžně vyslovovány nezněle na konci slova. Následuje-li slovo začínající znělým konsonantem, je poslední konsonant předcházejícího slova asimilován ke znělému konsonantu – v tomto případě je hláska /q/ znělostně asimilována jako /γ/, nikoliv .
Hlásky /b, g, h, ẖ, ǰ, q, l ع/ se většinou objevují ve slovech cizího původu, v původních jaghnóbských slovech jsou tyto konsonanty vzácné.
Bila‐ biály |
Labio‐ dentály |
Alveoláry | Post‐ alveo‐ láry |
Pala‐ tály |
Veláry | Uvu‐ láry |
Faryn‐ gály |
Glo‐ tály | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nazály | m | n | |||||||
Plozivy | p b | t d | c ɟ | k ɡ | q | ||||
Afrikáty | tʃ dʒ | ||||||||
Frikativy | f v | s z | ɕ ʑ | χ ʁ | ħ ʕ | h | |||
Labializované frikativy | χʷ | ||||||||
Vibranty | r | ||||||||
Aproximanty | β̞ | j | |||||||
Laterální aproximanty | l |
Pádové koncovky:
pád | kořen končící konsonantem | kořen končící vokálem jiným než -a | kořen končící vokálem -a |
---|---|---|---|
Sg. přímý pád (nominativ) | – | – | -a |
Sg. nepřímý pád (obliquus) | -i | -y | -ay (Záp.dial.), -ɛ (Vých.dial.) |
Pl. přímý pád | -t | -t | -ot |
Pl. nepřímý pád | -ti | -ti | -oti |
Příklady:
Jaghnóbská osobní zájmena:
Osoba | Přímý pád singuláru | Nepřímý pád singuláru | Enklitický tvar singuláru | Přímý pád plurálu | Nepřímý pád plurálu | Enklitický tvar plurálu |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | man | man | -(i)m | mox | mox | -mox |
2. | tu | tau̯ | -(i)t | šumóx | šumóx | -šint |
3. | ax, iš | áwi, ít(i) | -(i)š | áxtit, íštit | áwtiti, ítiti | -šint |
číslovka | východní dialekt | západní dialekt | vypůjčené tádžické číslovky |
---|---|---|---|
1 | ī | ī | yak, yag, ya |
2 | dū | dʏ | du |
3 | saráy | tiráy | se, say |
4 | tafór | tufór, tifór | čor |
5 | panč | panč | panǰ |
6 | uxš | uxš | šiš, šaš |
7 | avd | aft | haft |
8 | ašt | ašt | hašt |
9 | nau̯ | nau̯ | nuh |
10 | das | das | dah |
11 | das ī | das ī | yozdáh |
12 | das dū | das dʏ | duwozdáh |
13 | das saráy | das tiráy | senzdáh |
14 | das tafór | das tufór / tifór | čordáh |
15 | das panč | das panč | ponzdáh |
16 | das uxš | das uxš | šonzdáh |
17 | das avd | das aft | habdáh, havdáh |
18 | das ašt | das ašt | haždáh |
19 | das nau̯ | das nau̯ | nūzdáh |
20 | bīst | ||
30 | bī́st-at das | bī́st-at das | sī |
40 | dū bīst | dʏ bīst | čil |
50 | dū nī́ma bīst | dʏ nī́ma bīst | pinǰóh, panǰóh |
60 | saráy bīst | tiráy bīst | šast |
70 | saráy nī́ma bīst | tiráy nī́ma bīst | haftód |
80 | tafór bīst | tufór / tifór bīst | haštód |
90 | tafór nī́ma bīst | tufór / tifór nī́ma bīst | navád |
100 | sad | ||
1000 | hazór |
Po číslovkách od dvou výše následuje počítaná entita v nepřímém pádě singuláru, např. tafór mórtiy (čtyři muži), saráy mési (tři dny), čil áspi (čtyřicet koní).
"Fálγar-at Yáγnob asosī́ láfz-šint ī-x gumū́n, néki áxtit toǰīkī́-pi wó(v)ošt, mox yaγnobī́-pi. 'Mʏ́štif' wó(v)omišt, áxtit 'Muždív' wó(v)ošt."
"Ve Falgharu a v Jaghnóbu je vlastně jen jeden základní jazyk, ale oni mluví tádžicky a my mluvíme jaghnóbsky. My říkáme 'Mýštif', oni říkají 'Muždiv'."
(V cyrilském pravopise by text vypadal zřejmě takto: "Фалғарат Яғноб асосӣ лафзшинт ӣх гумун, неки ахтит тоҷикипӣ ԝовошт, мох яғнобипӣ. 'Мӯштиф' ԝовомишт, ахтит 'Муждив' ԝовошт.")