V dnešním světě je Józef Bem tématem, které upoutalo pozornost lidí po celém světě. Od svého dopadu na společnost až po jeho význam v politické sféře, Józef Bem vyvolal nebývalý zájem. S historickým pozadím starým staletí se Józef Bem vyvinul a přizpůsobil měnící se dynamice moderní společnosti. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Józef Bem, od jeho počátků až po jeho dnešní vliv, s cílem poskytnout ucelenou vizi tohoto tématu a jeho důležitosti v současném světě.
Józef Bem | |
---|---|
Narození | 14. března 1794 Tarnów |
Úmrtí | 10. prosince 1850 (ve věku 56 let) Aleppo |
Místo pohřbení | Tarnów |
Alma mater | I. všeobecné lyceum Bartłomieje Nowodworského v Krakově |
Povolání | voják a inženýr |
Ocenění | rytíř Řádu čestné legie zlatý kříž řádu Virtuti Militari |
Nábož. vyznání | křesťanství (1794–1849) islám (od 1849) |
Rod | Bemové |
Podpis | ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Józef Zachariasz Bem (14. březen 1794, Tarnów – 10. prosince 1850, Aleppo) byl polský generál a národní hrdina. Zúčastnil se Listopadového povstání v roce 1830 a Maďarské revoluce a boje za nezávislost v letech 1848–1849.
V mládí navštěvoval vojenskou školu. Zúčastnil se tažení do Ruska v roce 1812. Po zahájení povstání v roce 1830 se stal velitelem 4. lehké jízdní baterie zúčastnil se s ní bitvy u Ostrolenky. Za svou odvahu byl Bem povýšen do hodnosti brigádního generála. Po porážce povstání odešel do Francie. V roce 1848 se přidal na stranu Maďarů v jejich boji proti Rakouské armádě. Po potlačení Maďarské revoluce v roce 1849 odjel do Turecka. Tam se stal guvernérem v Aleppu, kde také roku 1850 zemřel.