Iredentismus

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Iredentismus. Od jeho vzniku až po jeho vývoj v čase se ponoříme do jeho významu, důležitosti a dopadu na současnou společnost. Budeme analyzovat jeho různé aspekty, od jeho významu ve vědecké oblasti až po jeho vliv na populární kulturu. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu zdůrazníme rozmanité perspektivy, které existují kolem Iredentismus, a nabídneme komplexní a obohacující vizi. Zjistíme tedy, jak Iredentismus znamenal milník v historii a zůstává dnes předmětem studia a debat.

Mapa území nárokovaných italskými iredentisty ve 30. letech 20. století. Zeleně: Nice, Ticino a Dalmácie, červeně: Malta, fialově: Korsika. Savojsko a Korfu následovaly později.

Iredentismus je politická ideologie či snaha o připojení (anexi) části území jiného státu s významnou vlastní národnostní menšinou a sjednocení v rámci jediného státu.

Etymologie

Výraz iredentismus je odvozen od italského termínu terre irredente („ztracené země“, či „nevyvobozené území“ apod.), označující obyvatele území, kteří hledají spojení se svou mateřskou zemí (často ve smyslu "země mateřského jazyka"), nebo na národ, který chce rozšířit své území tam, kde jeho příslušníci tovří významnou menšinu.

Termín pochází z doby, kdy hnutí italské iredenty usilovalo po sjednocení Itálie (1861) o připojení rakouského jižního Tyrolska, Terstu, Dalmácie a Istrie. Podobné snahy ovšem také vedly v roce 1918 k rozdělení habsburského soustání na nové národní státy: Česko-Slovensko, Německé Rakousko, Maďarské království a Jugoslávské království.

Dějiny

Mnoho státních hranic se v průběhu času často měnilo, proto mnoho států mohlo teoreticky vznášet iredentistické nároky vůči svým sousedům. Německý anšlus Rakouska a anexe Sudet roku 1938, či navrácení československého území Maďarsku jako výsledek první vídeňské arbitráže, jsou zřejmě nejznámějšími historickými příklady této politiky v praxi. Posledním fuzzy příkladem je anexe Krymu Ruskou federací.

S iredentismem souvisí odstředivé tendence kosovských Albánců v bývalé Jugoslávii a iredentistické hnutí na východě Ukrajiny, ve snaze připojit toto území k Ruské federaci.[zdroj⁠?!] Tuto snahu eliminuje Druhá minská dohoda, která respektuje mezinárodní právo s přihlédnutím k čl.21 Rámcové evropské úmluvy o ochraně menšin. Tuto úmluvu uznávají jak Ukrajina tak i Rusko.[zdroj⁠?!]

Příklady

Reference


Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu iredentismus na Wikimedia Commons