Invalidita

V tomto článku budeme analyzovat téma Invalidita z různých úhlů pohledu, s cílem osvětlit jeho důsledky a jeho důležitost v různých kontextech. Invalidita je téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem díky své relevanci v poli _var2. V celém článku prozkoumáme různé aspekty Invalidita, od jeho původu až po jeho možné důsledky v budoucnu. Kromě toho prozkoumáme vliv Invalidita v dnešní společnosti a jeho roli ve vývoji _var3. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se snažíme poskytnout komplexní a komplexní pohled na Invalidita, abychom podpořili informovanou a obohacující debatu na toto téma.

Mezinárodní symbol přístupnosti

Invalidita (též invalidnost, handicap) je definována jako ztráta či snížení pracovní schopnosti. Obvykle vzniká jako následek vážného onemocnění (pak se hovoří o tělesném postižení) nebo úrazu.

Mnoho lidí se stává invalidními v důsledku nějaké havárie, zejména dopravní nehody. Příčinou invalidity největšího množství lidí bývají válečná zranění, příp. onemocnění. V totalitních režimech to mohou být následky věznění.

Invalidita může být způsobena také mentálním postižením, které spadá do zdravotního postižení. Toto postižení můžeme popsat, jako neschopnost docílit odpovídajícího stupně intelektového vývoje (méně než 70 % normy), i přesto, že byl jedinec přijatelným způsobem výchovně stimulován.

Rodiče osoby s mentálním postižením mohou o invalidní důchod pro své dítě zažádat při dosažení plnoletosti, tedy ve věku 18 let.

Za jistých podmínek lze o invalidní důchod zažádat před dosažením věku 18 let a to pokud se jedná o vrozené postižení, osoba nemá ani jeden den doby pojištění a invalidita se uznává pouze ve 3. stupni. Tomuto se říká invalidní důchod z mládí. Nástupem na střední školu, kdy je započata doba sociálního pojištění, osoba ztrácí nárok na invalidní důchod z mládí.

V České republice je za invalidní považována osoba, jejíž pracovní schopnost poklesla kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu nejméně o 35 %.

Dříve se používalo rozdělení na částečnou a plnou invaliditu. Plný a částečný invalidní důchod, které platily do 31. 12. 2009, nahradil jediný invalidní důchod, ovšem rozdělený do třech stupňů podle poklesu pracovní schopnosti. Nadále tedy existuje invalidní důchod prvního stupně, invalidní důchod druhého stupně a invalidní důchod třetího stupně.[1]

Dělení

Česká právní norma rozeznává od 1. ledna 2010 tři stupně invalidity podle míry poklesu pracovní schopnosti:

  • 1. stupeň: pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvýše o 49 %
  • 2. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 50 až 69 %
  • 3. stupeň: pokles pracovní schopnosti o 70 % a více než 70 %.[1][2]
  • Plný invalidní důchod, na který vznikl nárok před 1. lednem 2010, se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 2009, považuje od 1. ledna 2010 za invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.
  • Částečný invalidní důchod, na který vznikl nárok před 1. lednem 2010, se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 2009, považuje od 1. ledna 2010 za invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, pokud byl důvodem částečné invalidity pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 50 %, a za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ostatní případy.
  • Částečný invalidní důchod, na který vznikl nárok ke dni 1. ledna 1996 z důvodu výsluhy let, se ve výši, v jaké náležel ke dni 31. prosince 2009, považuje od 1. ledna 2010 za invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.[2]

Zdravotní stav posuzují lékaři České správy sociálního zabezpečení.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Změna invalidních důchodů. In: Finance.cz . . Dostupné z: https://www.finance.cz/duchody-a-davky/vse-o-duchodech/invalidni-duchody/zmena-invalidnich-duchodu/
  2. ↑ a b c Stupně invalidity. Podmínky nároku na invalidní důchod. In: Finance.cz . . Dostupné z: https://www.finance.cz/duchody-a-davky/vse-o-duchodech/invalidni-duchody/stupne-invalidity/

Literatura

  • BOLT, David, ed. et al. A cultural history of disability. 1st ed. London: Bloomsbury Academic, 2020. 6 svazků (xii, 190; xv, 183; xiii, 197; xv, 182; xvi, 213; xiv, 193 stran). The cultural histories series. ISBN 978-1-350-02953-8.
  • BRUTHANSOVÁ, Daniela a JEŘÁBKOVÁ, Věra. Vývoj invalidity v České republice a ve vybraných zemích v letech 2003–2008. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2010. 76 s. ISBN 978-80-7416-065-3.
  • NOVÁ, Tereza. Invalidita a invalidní důchod. Brno, 2006. 67 s. Diplomová práce. Ved. práce prof. JUDr. Zdeňka Gregorová, CSc. Masarykova univerzita. Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení.

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
  1. ↑ Klasifikace mentálního postižení a podpora dítěte. sancedetem.cz . . Dostupné online.