Hydrát

Tento článek se bude zabývat tématem Hydrát z různých úhlů pohledu s cílem ponořit se do jeho relevance a dopadu dnes. Hydrát upoutal pozornost různých sektorů díky svému vlivu na společnost, ekonomiku, politiku a kulturu. V dalších řádcích bude analyzován jeho původ, vývoj, výzvy a příležitosti, stejně jako jeho vliv na sociální a technologické změny. Kromě toho budou zkoumány různé studie a výzkumy, které vrhly světlo na Hydrát a jeho vztah k dalším jevům. Stručně řečeno, tento článek si klade za cíl nabídnout globální a aktualizovanou vizi Hydrát s cílem přispět k debatě a úvahám na toto téma, které je dnes tak aktuální.

Bezvodý práškový CuSO4
Pentahydrát síranu měďnatého CuSO4·5H2O (modrá skalice) má modré zbarvení a jinou strukturu než příslušná bezvodá sůl

Hydrát je látka, která má ve svých molekulách obsaženu vodu.[pozn. 1] V anorganické chemii jde především o soli, u nichž je voda vázána v krystalové struktuře. V organické chemii jsou hydráty produkty reakcí, při nichž je voda zakomponována do struktury organické molekuly. Jako hydráty byly v minulosti označovány cukry a škrob (karbohydráty neboli uhlovodany). Hydráty jsou rovněž formou klatrátů, jejichž matrice je tvořena ledem.

Vlastnosti bezvodých solí a jejich hydrátů jsou odlišné. Příkladem mohou být tři formy síranu vápenatého: anhydrit (síran vápenatý CaSO4), sádra (hemihydrát síranu vápenatého CaSO4·½H2O) a sádrovec (dihydrát síranu vápenatého CaSO4·2H2O). Prášková sádra rozmíchaná s vodou ztuhne na sádrovec, anhydrit rovněž tuhne na sádrovec, ale pomaleji než sádra, sádrovec s vodou nereaguje.[1]

Jiný příklad je síran měďnatý. Bezvodý síran měďnatý (CuSO4) je bílý, krystalizuje v kosočtverečné soustavě a má hustotu 3 610 kg·m−3.[2] Naproti tomu pentahydrát síranu měďnatého (modrá skalice CuSO4·5H2O) je modrý, krystalizuje v trojklonné soustavě a má hustotu 2 280 kg·m−3.[3]

Pojmenování

Pro odborné chemické pojmenování hydrátů sloučenin existují dvě možnosti. Buď se označení hydrát uvádí za názvem sloučeniny (v prvním pádu), například "síran vápenatý dihydrát", nebo před jejím názvem uvedeným ve druhém pádu, například "dihydrát síranu vápenatého". Je však vhodné v celém textu používat jednu konvenci.[4]

Podle počtu molekul krystalové vody se hydráty označují jako:

  • ½ molekuly – hemihydrát (například hemihydrát síranu vápenatého – CaSO4·½H2O (sádra))
  • 1 molekula – monohydrát (například monohydrát uhličitanu sodného – Na2CO3·H2O)
  • 1 a ½ molekuly – seskvihydrát (například seskvihydrát uhličitanu draselného, známý též jako potaš – K2CO3·1,5H2O nebo K2CO3·3⁄2H2O nebo 2K2CO3·3H2O)
  • 2 molekuly – dihydrát (například dihydrát síranu vápenatého – CaSO4·2H2O (sádrovec))
  • 2 a ½ molekuly – hemipentahydrát (například hemipentahydrát chloridu kademnatého – CdCl2·2,5H2O nebo 2CdCl2·5H2O)
  • 3 molekuly – trihydrát (například trihydrát octanu olovnatého – Pb(CH3COO)2·3H2O (olovnatý cukr))
  • 3 a ½ molekuly – hemiheptahydrát (například hemiheptahydrát dandrolenu sodného)
  • 4 molekuly – tetrahydrát (například tetrahydrát dusičnanu vápenatého Ca(NO3)2·4H2O)
  • 5 molekul – pentahydrát (například pentahydrát síranu měďnatého – CuSO4·5H2O (modrá skalice))
  • 6 molekul – hexahydrát (například hexahydrát dusičnanu hořečnatého – Mg(NO3)2·6H2O)
  • 7 molekul – heptahydrát (například heptahydrát síranu zinečnatého – ZnSO4·7H2O (bílá skalice))
  • 8 molekul – oktahydrát (například oktahydrát hydroxidu barnatého – Ba(OH)2·8H2O)
  • 9 molekul – nonahydrát, někdy též eneahydrát nebo enneahydrát (například nonahydrát síranu hořečnatého – MgSO4·9H2O)
  • 10 molekul – dekahydrát (například dekahydrát síranu sodného – Na2SO4·10H2O (Glauberova sůl))
  • 11 molekul – undekahydrát (například undekahydrát síranu hořečnatého – MgSO4·11H2O)
  • 12 molekul – dodekahydrát (například dodekahydrát síranu draselno–hlinitého – KAl(SO4)2·12H2O)
  • 13 molekul – tridekahydrát
  • 14 molekul – tetradekahydrát
  • 15 molekul – pentadekahydrát
  • 16 molekul – hexadekahydrát
  • 17 molekul – heptadekahydrát
  • 18 molekul – oktadekahydrát
  • 19 molekul – nonadekahydrát
  • 20 molekul – eikosahydrát

Mnohé hydráty mají kromě toho mineralogické názvy, které však nevystihují jejich chemickou podstatu.

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Název hydráty se dříve užíval (i) pro hydroxidy (např. v Ottově slovníku naučném).

Reference

  1. ↑ Sádra a sádrová pojiva. VŠB, Zkoušení stavebních materiálů a výrobků . VŠB-TU Ostrava, Fakulta stavební, Katedra stavebních hmot a hornického stavitelství . Dostupné online. 
  2. ↑ SÍRAN MĚĎNATÝ. www.p-lab.cz . P-LAB . Dostupné online. 
  3. ↑ SÍRAN MĚĎNATÝ PENTAHYDRÁT. www.p-lab.cz . P-LAB . Dostupné online. 
  4. ↑ BŘÍŽĎALA, Jan. Soli a jejich hydráty. E-ChemBook, Multimediální učebnice chemie . Jan Břížďala . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu hydrát na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.