V tomto článku se ponoříme do tématu Humájún a všech důsledků, které to obnáší. Humájún je dnes velmi aktuální téma a vyvolalo velkou debatu v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a názory odborníků na toto téma a také konkrétní příklady, které nám pomohou lépe pochopit význam Humájún v dnešní společnosti. Podíváme se také na vliv Humájún v průběhu historie a na to, jak se v průběhu času vyvíjel. Doufáme, že na konci tohoto článku budou mít čtenáři širší a úplnější pohled na Humájún a jeho význam v dnešním světě.
Násiruddín Hamájún | |
---|---|
Mughalský císař | |
Doba vlády | 1530–1540 1555–1556 |
Narození | 17. března 1508 Kábul |
Úmrtí | 27. ledna 1556 Dillí |
Pohřben | Humájúnova hrobka |
Předchůdce | Bábur |
Nástupce | Akbar |
Příbuzní | Begam Gulbadan, Fakhr-un-Nissa, Gulchehra Begum, Kamran Mirza, Altun Bishik, Askari Mirza, Mirza Hindal a Gulrukh Begum (sourozenci) Džahángír, Murad Mirza of Hindustan, Prince Daniyal, Aram Banu Begum, Khanum Sultan Begum a Shakr-un-Nissa Begum (vnoučata) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Násiruddín Humájún (17. března 1508, Kábul – 27. ledna 1556, Dillí) byl druhý mughalský císař, který v letech 1530–1540 a 1555–1556 ovládal oblasti dnešního Pákistánu, Afghánistánu a severní Indie. O vládu v letech 1540–1555 jej dočasně připravil Šér Chán Súr.
Humájún byl nejstarším synem Bábura, zakladatele mughalské říše. Na trůn nastoupil po jeho smrti ve věku 23 let. Vládu započal úspěšným tažením proti sultánovi z Gudžarátu, jehož území dobyl a přípojil k Mughalské říši. Měl zájem o umění a astrologii, značně však holdoval opiu. Od počátku vlády musel čelit intrikám svých tří nevlastních bratrů, kteří se ho snažili připravit o trůn. Roku 1539 proti němu povstal bengálský vojevůdce Šér Šáh Súr, který se prohlásil císařem. Humájún proti němu vytáhl, ve dvou bitvách však byl poražen a vypuzen z Indie.
Humájún, pronásledovaný Šér Šáhem i svými zrádnými bratry uprchl nejprve do Láhauru. I toto město však záhy dobyl Šér Šáh Súr. Humájún se svou rodinou a nepočetným doprovodem se poté skrýval mezi Rádžputy a afghánskými kmeny. Zde se mu narodil syn Akbar. Nakonec uprchl do Persie, kde jej přijal šáh Tahmásp. Humájún byl přinucen přestoupit na ší'itskou verzi islámu a šáh mu poté poskytl vojenskou pomoc. S podporou Peršanů Humájún roku 1545 dobyl Kábul, odkud vedl boje se svými nevlastními bratry. Ty posléze zajal a vypudil ze země.
V Indii zatím zahynul usurpátor Šér Šáh Súr a mezi jeho nástupci se rozpoutal boj o moc. Toho využil Humájún a po roce 1550 začal dobývat jednu oblast Indie za druhou. Roku 1555 svou expanzi dokončil a dal se v Ágře podruhé korunovat císařem. Jeho vláda však trvala pouze necelý rok. Roku 1556 zahynul v důsledku nešťastného pádu ze schodů. jeho nástupcem se stal syn Akbar, který patří k nejvýznamnějším mughalským panovníkům vůbec.