Historia Regum Britanniae

V dnešním světě se Historia Regum Britanniae stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už díky svému dopadu na společnost, jeho významu v historii, jeho vlivu na populární kulturu, Historia Regum Britanniae dokázal upoutat pozornost milionů jedinců po celém světě. Tento fenomén vyvolal rozsáhlou debatu a analýzu v různých oblastech, což vedlo k produkci mnoha článků, které se snaží prozkoumat a vysvětlit jeho rozmanité aspekty. V tomto smyslu spočívá důležitost řešení tématu Historia Regum Britanniae v jeho schopnosti inspirovat k zamyšlení, vyvolávat otázky a vytvářet větší pochopení jeho významu v současnosti.

Historia Regum Britanniae
AutorGeoffrey z Monmouthu
Původní názevHistoria regum Britanniae
Jazykstředověká latina
Žánrpseudohistorie
Datum vydání1136
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historia Regum Britanniae (česky Dějiny britských králů) je pseudohistorické dílo, zabývající se dějinami Británie. Bylo napsáno kolem roku 1136 Geoffreyem z Monmouthu. Zaznamenává životy britonských králů v chronologicky uspořádaném vyprávění pokrývajícím období dvou tisíc let — od údajného založení britského národa trójskými uprchlíky až po ovládnutí Británie Anglosasy kolem 7. století. Tvoří jedno ze zásadních děl takzvaného „Matter of Britain“, souboru literárních děl a legend, zabývajících se Velkou Británií a jejím legendárními králi, především králem Artušem.

Ačkoliv byla až do 16. století přijímána zcela nekriticky,[1] od 17. století až do počátku 21. století je Historia považována za nedůvěryhodný historický pramen — je-li možné srovnat popsané události (jako například invazi Julia Caesara do Británie) s dobovými prameny, ukazuje se Monmouthovo dílo jako nepřesné — současně však zůstává cenným textem středověké literatury, obsahujícím nejstarší dochovanou verzi příběhu o králi Learovi a jeho třech dcerách a představujícím legendu o králi Artušovi publiku neznalému velštiny. Za prameny Geoffreyho z Monmouthu bývají považováni Nennius, sv. Gilda a velšské kroniky, stejně jako nedochované dokumenty, na něž se ve svém díle odvolává.

V polovině 13. století byla Historia přejata islandskými učenci a přeložena pod titulem Breta sögur do islandštiny. Mezi 13. a 15. stoletím byla pak zpracována pod názvem Brut y Brenhinedd (brit ə bren'hineð) do středo- či novovelštiny. Tento překlad se dochoval ve více než 60 rukopisech.

Mezi panovníky, zmíněnými v Historii, patří k nejznámějším:

  • Brutus Britský – založil osídlení Británie a pojmenoval ostrov po sobě
  • král Lear – romantizovaný ve hře Williama Shakespeara Král Lear
  • Cassivelaunus - král Britonů v době Caesarovy invaze
  • Mandubracius/Androgeus - Cassivelaunův protivník v době invaze
  • Cymbeline - parodovaný v Shakespearově tragikomedii Cymbeline
  • Lucius Britský - první křesťanský král Británie
  • Eudaf Hen - král Británie
  • Coel – jehož jméno se objevuje v dětské říkance jako „Old King Cole“
  • Konstantin Veliký – první křesťanský císař římský
  • Vortigern – král, objevující se jako postava mnoha středověkých příběhů
  • Artuš – nejznámější legendární král
  • Gwendolen - mytická královna Britonů, která porazila svého manžela v bitvě u řeky Stour

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Historia Regum Britanniae na anglické Wikipedii a Historia Regum Britanniae na německé Wikipedii.

  1. ↑ Skeptická diskuze díla Geoffreyho z Monmouthu vzbudila nejprve v Anglii odmítavou reakci, "nicméně jednou zasetá semena pochyb" nakonec vedla k nahrazení Monmouthových romancí novým renesančním historickým přístupem; srov. Hans Baron, "Fifteenth-century civilisation and the Renaissance", v The New Cambridge Modern history, vol. 1 1957:56.

Literatura

  • John Jay Parry and Robert Caldwell. Geoffrey of Monmouth in Arthurian Literature in the Middle Ages, Roger S. Loomis (ed.). Clarendon Press: Oxford University. 1959. ISBN 0-19-811588-1
  • Brynley F. Roberts, Geoffrey of Monmouth and Welsh Historical Tradition, Nottingham Medieval Studies, 20 (1976), 29-40.
  • J.S.P. Tatlock. The Legendary History of Britain: Geoffrey of Monmouth's Historia Regum Britanniae and its early vernacular versions. University of California Press. Berkeley. 1950.
  • Michael A. Faletra, ed., The History of the Kings of Britain (Broadview Press, 2008)
  • N. Wright, ed., The Historia regum Britannie of Geoffrey of Monmouth. 1, Bern, Burgerbibliothek, MS. 568 (Cambridge, 1984)
  • N. Wright, ed., The historia regum Britannie of Geoffrey of Monmouth. 2, The first variant version : a critical edition (Cambridge, 1988)
  • J. C. Crick, The historia regum Britannie of Geoffrey of Monmouth. 3, A summary catalogue of the manuscripts (Cambridge, 1989)
  • J. C. Crick, The historia regum Britannie of Geoffrey of Monmouth. 4, Dissemination and reception in the later Middle Ages (Cambridge, 1991)
  • J. Hammer, ed., Historia regum Britanniae. A variant version edited from manuscripts (Cambridge, MA, 1951)
  • A. Griscom and J. R. Ellis, ed., The Historia regum Britanniæ of Geoffrey of Monmouth with contributions to the study of its place in early British history (London, 1929)
  • M. D. Reeve, 'The transmission of the Historia regum Britanniae ', in Journal of Medieval Latin 1 (1991), 73—117
  • Edmond Faral, La légende Arthurienne: études et documents, 3 vols. (Paris, 1929)
  • R. W. Leckie, The passage of dominion : Geoffrey of Monmouth and the periodization of insular history in the twelfth century (Toronto, 1981)
  • San-Marte : Gottfried’s von Monmouth Historia Regum Britanniae, mit literar-historischer Einleitung und ausführlichen Anmerkungen, Halle 1854

Externí odkazy