Herman Potočnik
V dnešním světě se Herman Potočnik stal tématem rostoucího zájmu v různých oblastech společnosti. Od akademického prostředí až po podnikatelské prostředí se Herman Potočnik stává relevantní díky svému dopadu na náš každodenní život. Jak se stále posouváme kupředu do 21. století, důležitost porozumění a řešení Herman Potočnik je stále evidentnější. V tomto článku prozkoumáme, jak se Herman Potočnik vyvíjel v průběhu času, jeho dopad na různé komunity a sektory a možné důsledky pro budoucnost. Od svého vlivu na politiku až po dopad na technologie je Herman Potočnik tématem, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
| Herman Potočnik | |
|---|---|
 | |
| Narození | 22. prosince 1892 Pula |
| Úmrtí | 27. srpna 1929 (ve věku 36 let) Vídeň |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Alma mater | Technická univerzita Vídeň |
| Povolání | letecký inženýr, vynálezce, strojní inženýr, inženýr a důstojník |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Herman Potočnik (pseudonym Hermann Noordung; 22. prosince 1892 Pula – 27. srpna 1929 Vídeň) byl slovinský raketový inženýr. Jako první uvažoval o umístění vesmírné stanice na geostacionární dráhu.
Život
Potočnik se narodil v rakousko-uherském přístavním městě Pula. Jeho rodiče byli Slovinci (jeho matka byla dcerou českých přistěhovalců). Vyrůstal v Mariboru.
Studoval na technické vojenské akademii v Mödlingu a na polytechnice ve Vídni.
Na konci roku 1928 vyšla jeho jediná kniha Das Problem der Befahrung des Weltraums – der Raketen-Motor. Popsal v ní použití kosmické lodi pro mírové i vojenské účely. Kniha je považována za první dílo, které analyzuje kosmický let s posádkou.
Zemřel 27. srpna 1929 ve Vídni na zápal plic ve věku 36 let.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herman Potočnik na Wikimedia Commons
