Henry van de Velde
V dnešní době je Henry van de Velde tématem, které v dnešní společnosti získalo velký význam. Lidé se stále více zajímají o zkoumání a pochopení dopadu, který má Henry van de Velde na jejich každodenní život. Ať už z osobního, profesního nebo společenského hlediska, Henry van de Velde se stal základním prvkem, který nemůžeme ignorovat. Proto se v tomto článku chceme ponořit do tématu Henry van de Velde, prozkoumat jeho různé dimenze a pokusit se osvětlit jeho důležitost v moderním světě. Ponoříme se do jeho původu, jeho vývoje v čase a do toho, jak ovlivnil způsob našeho života a vztahů. Henry van de Velde je bezesporu fascinující téma, které si zaslouží hloubkovou analýzu.
| Henry van de Velde | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. dubna 1863 Antverpy |
| Úmrtí | 25. října 1957 (ve věku 94 let) Oberägeri |
| Místo pohřbení | Tervuren Communal Cemetery |
| Alma mater | Královská akademie výtvarných umění v Antverpách Gentská univerzita |
| Povolání | architekt, designér, malíř, vysokoškolský učitel, inženýr, návrhář interiérů, designér šperků a designér nábytku |
| Manžel(ka) | Maria Van de Velde |
| Významná díla | Boekentoren (Gent) Muzeum Kröllerové-Müllerové Villa Bloemenwerf National Institute for Technical Education Leuven |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Henry van de Velde (3. dubna 1863 Antverpy – 15. října 1957) byl belgický malíř, návrhář a architekt. Tvořil návrhy nábytku, kovových předmětů, textilií a knižních vazeb.
Biografie
V roce 1897 se osamostatnil a založil Société van de Velde, kde se vyráběl nábytek, doplňky interiéru, galanterie a klenoty z kovů. V roce 1907 se stal ředitelem Školy umění a řemesel ve Výmaru. Společně s architektem Viktorem Hortou a Paulem Hanikarem patřil k zakladatelům belgické secese. Byl také jedním z představitelů hnutí Art and Crafts.
Dílo
- Dům Bloemenwerf v Uccle u Bruselu (1895)
- kadeřnictví Haby v Berlíně (1889)
- Hagen
- Folkwang-Museum Hagen (1900–1902)
- Obytný dům Karla Ernsta Osthause, Hohenhof (1907–908)
- Výmar
- Werkbundtheater v Kolíně nad Rýnem (1914)
- Villa Esche v Chemnitzu
Odkazy
Poznámky
- ↑ a b Od roku 1996 součást světového kulturního dědictví UNESCO společně s dalšími stavbami Bauhausu ve Výmaru, Desavě a Bernau bei Berlin.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Henry van de Velde na Wikimedia Commons - Henry van de Velde Archivováno 25. 11. 2014 na Wayback Machine.
Literatura
- Mrázovi Bohumír a Marcela: Secese. Edice -ismy. Obelisk Praha 1971
- Sagnerová, Karin: Jak je poznáme? Umění secese. Praha, Knižní klub, 2007. ISBN 978-80-242-1773-4.
- Millerová, Judith: Průvodce pro sběratele secese. Praha, Noxi, 2004. ISBN 80-89179-08-8.
