Helena Leflerová

V dnešním světě je Helena Leflerová téma, které získalo velký význam v různých oblastech. Od politiky po vědu se Helena Leflerová stal předmětem zájmu společnosti jako celku. Jak svět postupuje v technologii a čelí novým výzvám, je důležité analyzovat a pochopit význam Helena Leflerová v dnešní společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Helena Leflerová a jak to ovlivnilo dnešní svět. Od svého vzniku až po možné budoucí důsledky je Helena Leflerová tématem, které si zaslouží pozornost všech.

JUDr. Helena Leflerová
Poslankyně Nár. shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1960
Poslankyně Nár. shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1968
Poslankyně Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození12. října 1921
Buštěhrad
Úmrtí26. února 1979 (ve věku 57 let)
Praha
ChoťAntonín Lefler (1940–42)
František Krajčír
Profesepolitička a novinářka
OceněníŘád republiky
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Helena Leflerová, rozená Puchmeltrová, též Helena Leflerová-Krajčírová (12. října 1921[1] Buštěhrad – 26. února 1979[2] Praha), byla česká a československá politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR a ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění, přeživší vyhlazení Lidic.

Biografie

V roce 1940 se vdala za Antonína Leflera a bydleli v čp. 49. Manžel se vyučil lakýrníkem, ale pracoval v hutích a ve volných chvílích fotografoval, byl zastřelen na zahradě Horákova statku. Helena patřila k obyvatelům obce Lidic, kteří přežili vypálení a likvidaci vesnice nacisty roku 1942.[3] Zbytek války prožila v koncentračním táboře[2] Ravensbrück[3] (Ravensbrück No: 11811).

Po válce se podruhé se vdala za Františka Krajčíra a žila v nových Lidicích, zapojila se do politického života. V roce 1945 se stala předsedkyní MNV v Lidicích a členkou komise pro obnovu této obce. Zastávala i četné stranické funkce. V letech 1949–1956 pracovala na KV KSČ. Byla též vedoucí tajemnicí Krajského výboru Národní fronty a pracovala v redakci deníku Rudé právo.[2] XI. sjezd KSČ ji zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XII. sjezd KSČ a XIII. sjezd KSČ ji ve funkci potvrdil.[4] V červenci 1967 ji do svého čela zvolil na svém ustavujícím sjezdu Československý svaz žen.[5] Byl jí udělen Řád republiky.[2]

Po volbách roku 1948 byla zvolena do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Kladno. Mandát nabyla až dodatečně v prosinci 1948 jako náhradnice poté, co rezignoval poslanec František Musil.[6] Mandát získala i ve volbách v roce 1954 (volební obvod Praha-venkov),[7] ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslankyně Národního shromáždění ČSSR za Středočeský kraj, podílela se na projednání ústavy ČSSR v roce 1960)[8] a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedala až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[9] Po federalizaci Československa ještě usedla roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrvala do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[10]

Zemřela v únoru 1979.[2]

Dílo

  • LEFLEROVÁ, Helena. Lidice, domov můj: Básně. V Praze: Společnost pro obnovu Lidic, 1946.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Helena Leflerová . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Zemřela soudružka Leflerová-Krajčírová. Rudé právo. Březen 1979, roč. 59, čís. 51, s. 1. Dostupné online. 
  3. ↑ a b dům č.p. 49 . lidice.cz . Dostupné online. 
  4. ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 . www.cibulka.net . Dostupné online. 
  5. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 536. 
  6. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  10. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy