V tomto článku prozkoumáme do hloubky fascinující svět Hasan-ibn-Sabbáh. Od jeho počátků až po současný vývoj objevíme všechny aspekty a aspekty, díky nimž je dnes Hasan-ibn-Sabbáh tak zajímavé a relevantní téma. Budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech, stejně jako jeho sociální, kulturní a ekonomické důsledky. S pomocí odborníků a důvěryhodných zdrojů se podíváme na jeho vliv na moderní svět a na to, jak formoval způsob, jakým vidíme a chápeme Hasan-ibn-Sabbáh. Připravte se na to, že budete ponořeni do cesty, která ve vás zanechá nové porozumění a uznání pro toto vzrušující téma.
Hasan-ibn-Sabbáh | |
---|---|
![]() | |
Rodné jméno | الحَسن بن عَلي بن مُحمد الحِميري |
Narození | 1037 Qom |
Úmrtí | 12. června 1124 (ve věku 86–87 let) Alamút |
Příčina úmrtí | infekční onemocnění |
Místo pohřbení | Hassan Sabbah's mausoleum |
Bydliště | Alamút (1090–1124) Albánie Alexandrie Káhira Dámghán Armenia Silvan Damašek Ray Isfahán Qom |
Alma mater | Al-Azhar House of Knowledge |
Povolání | náboženský vůdce, vojevůdce, politik, guvernér, bylinkář, spisovatel, autor autobiografie, da'i, teolog, fakíh, astronom, astrolog, matematik a filozof |
Zaměstnavatel | Alamut Library |
Nábož. vyznání | Isná ašaríja (do 1054) Nizari Isma'ilism (od 1054) |
Funkce | da'i (1081–1090) Lord of Alamut (1090–1124) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hasan-ibn-Sabbáh (persky حسن صباح), na západě zvaný Stařec z hory, (přibližně 1050? – 12. června 1124) byl náboženský a vojenský vůdce, zakladatel Nizárijsko-ismá'ílítského státu a hnutí Asasínů.
Narodil se do ší'itské rodiny v Qomu kolem roku 1050, později žil ve městě Rej.[1] V sedmnácti letech konvertoval k ismá'ílíje. Zajímal se o astronomii, matematiku a filozofii;[2] hodně cestoval, navštívil například Arménii, Damašek a Káhiru. V roce 1090 se se svými přívrženci zmocnil hradu Alamút na severu dnešního Íránu.[3] Tím vznikl asasínský stát, který se postupně sítí pevností rozšířil do oblastí Persie a Sýrie. Sám pevnost neopustil až do své smrti v roce 1124.
Je zmiňován v několika dílech Williama Burroughse, včetně knih Nova Express (1964), Města rudých nocí (1981), Místo slepých cest (1983) a Západní země (1987).