Hasan-ibn-Sabbáh

V tomto článku prozkoumáme do hloubky fascinující svět Hasan-ibn-Sabbáh. Od jeho počátků až po současný vývoj objevíme všechny aspekty a aspekty, díky nimž je dnes Hasan-ibn-Sabbáh tak zajímavé a relevantní téma. Budeme analyzovat jeho dopad v různých oblastech, stejně jako jeho sociální, kulturní a ekonomické důsledky. S pomocí odborníků a důvěryhodných zdrojů se podíváme na jeho vliv na moderní svět a na to, jak formoval způsob, jakým vidíme a chápeme Hasan-ibn-Sabbáh. Připravte se na to, že budete ponořeni do cesty, která ve vás zanechá nové porozumění a uznání pro toto vzrušující téma.

Hasan-ibn-Sabbáh
Rodné jménoالحَسن بن عَلي بن مُحمد الحِميري
Narození1037
Qom
Úmrtí12. června 1124 (ve věku 86–87 let)
Alamút
Příčina úmrtíinfekční onemocnění
Místo pohřbeníHassan Sabbah's mausoleum
BydlištěAlamút (1090–1124)
Albánie
Alexandrie
Káhira
Dámghán
Armenia
Silvan
Damašek
Ray
Isfahán
Qom
Alma materAl-Azhar
House of Knowledge
Povolánínáboženský vůdce, vojevůdce, politik, guvernér, bylinkář, spisovatel, autor autobiografie, da'i, teolog, fakíh, astronom, astrolog, matematik a filozof
ZaměstnavatelAlamut Library
Nábož. vyznáníIsná ašaríja (do 1054)
Nizari Isma'ilism (od 1054)
Funkceda'i (1081–1090)
Lord of Alamut (1090–1124)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hasan-ibn-Sabbáh (persky حسن صباح‎), na západě zvaný Stařec z hory, (přibližně 1050? – 12. června 1124) byl náboženský a vojenský vůdce, zakladatel Nizárijsko-ismá'ílítského státu a hnutí Asasínů.

Narodil se do ší'itské rodiny v Qomu kolem roku 1050, později žil ve městě Rej.[1] V sedmnácti letech konvertoval k ismá'ílíje. Zajímal se o astronomii, matematiku a filozofii;[2] hodně cestoval, navštívil například Arménii, Damašek a Káhiru. V roce 1090 se se svými přívrženci zmocnil hradu Alamút na severu dnešního Íránu.[3] Tím vznikl asasínský stát, který se postupně sítí pevností rozšířil do oblastí Persie a Sýrie. Sám pevnost neopustil až do své smrti v roce 1124.

Je zmiňován v několika dílech Williama Burroughse, včetně knih Nova Express (1964), Města rudých nocí (1981), Místo slepých cest (1983) a Západní země (1987).

Odkazy

Reference

  1. ↑ BULUT, Mehmet Hasan. Nizam al-Mulk: Greatest statesmen of Islamic Turkish world . Daily Sabah, 2021-07-18 . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ RATNER, Paul. History’s First Terrorists . Big Think, 2016-07-23 . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Asasínům v patách . Koktejl, 2012 . Dostupné online. [nedostupný zdroj]

Literatura

  • Betty Bouthoul: Le grand maître des assassins

Externí odkazy