Téma Har Šifon je předmětem zájmu a debat již dlouhou dobu. Ať už akademicky, profesionálně nebo osobně, Har Šifon upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Jak společnost postupuje a vyvíjejí se nové technologie, je ještě důležitější porozumět a analyzovat Har Šifon z různých perspektiv. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Har Šifon, prozkoumáme jeho dopad na každodenní život, jeho význam v historii a jeho relevanci v současném kontextu. Tím, že se do tohoto tématu ponoříme hlouběji, doufáme, že osvětlíme jeho význam a vliv na dnešní společnost.
Har Šifon הר שיפון | |
---|---|
Vrchol | 971 m n. m. |
Poloha | |
Světadíl | Asie |
Stát | ![]() ![]() |
Pohoří | Golanské výšiny |
Souřadnice | 33°4′10″ s. š., 35°46′11″ v. d. |
![]() ![]() Har Šifon | |
Typ | vyhaslá sopka |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Har Šifon (hebrejsky: הר שיפון, doslova „Žitná hora“, arabsky: Tal Abu Chanzira[1]) je hora sopečného původu o nadmořské výšce 971 metrů na Golanských výšinách, na syrském území od roku 1967 obsazeným Izraelem.
Nachází se v centrální části Golanských výšin, 11 kilometrů severovýchodně od města Kacrin a 22 kilometrů jižně od města Madždal Šams, cca 7 kilometrů od linie izraelské kontroly. Na severním úbočí hory se rozkládá vesnice Ortal. Jde o součást pásu vrcholků sopečného původu, které lemují východní okraj Golanských výšin. Má podobu izolovaného kužele vystupujícího cca 150 metrů nad okolní planinu.[2]
Během jomkipurské války v roce 1973 se v okolí Har Šifon odehrávaly bitvy mezi izraelskou armádou a syrskými vojsky. Kopec je součástí přírodní rezervace Šifon, jež má rozlohu 850 dunamů (85 hektarů). Z vrcholu se nabízí kruhový výhled na Golanské výšiny.[2]