V širokém a rozmanitém světě Nachal Jardinon je možné prozkoumat a objevit nekonečné množství aspektů. Ať už jde o samotný Nachal Jardinon, jeho dopady na společnost nebo jeho vývoj v čase, vždy je tu něco nového, co se lze naučit a o čem přemýšlet. Od svých počátků až po dnešní vliv zůstává Nachal Jardinon tématem neustálého zájmu a debat. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů Nachal Jardinon, prozkoumáme jeho důležitost, výzvy a možné budoucí scénáře. Připojte se k nám na tomto průzkumu a pojďme společně objevit více o Nachal Jardinon.
Nachal Jardinon | |
---|---|
![]() Kibuc Šamir poblíž dolního toku Nachal Jardinon | |
Základní informace | |
Světadíl | Asie |
Pramen | |
Golanské výšiny 33°9′13″ s. š., 35°40′37″ v. d. | |
Ústí | |
řeka Jordán, Chulské údolí 33°9′10″ s. š., 35°38′30″ v. d. cca 70 m n. m. | |
Protéká | |
Izrael, Golanské výšiny | |
Úmoří, povodí | |
Jordán | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nachal Jardinon (hebrejsky: נחל ירדינון, arabsky: Wadi ed-Dufejla[1]) je vodní tok v Izraeli a na Golanských výšinách okupovaných Izraelem od roku 1967.
Začíná v centrální části Golanských výšin. Směřuje pak plochou krajinou k západu. Na dolním toku se mírně zařezává do terénu a prudce klesá z náhorní planiny Golan směrem k řece Jordán, do které ústí mezi obcemi Šamir a Lehavot ha-Bašan, v ploché pánvi Chulského údolí. Při ústí do Jordánu zároveň splývá s paralelním vodním tokem Nachal Orvim. Při ústí Nachal Jardinon do Chulského údolí stojí vrch Giv'at Jardinon s dochovanými stavebními pozůstatky z římského období, z dob Talmudu a Mišny a z éry arabského osídlení regionu.[2]
Do roku 1967 se nacházela východní část toku pod suverenitou Sýrie, přičemž v době před šestidenní válkou se právě zde odehrávaly izraelsko-syrské konfrontace kvůli pokusům Sýrie o odklon vody Nachal Jardinon mimo Izrael. Naopak izraelští obyvatelé z kibucu Šamir na tomto toku zbudovali betonovou hráz pro záchyt zimních srážek. V poslední dekádě byla poblíž pramenišť Nachal Jardinon zřízena umělá vodní nádrž Ma'agar Orvim, která zachytává většinu průtoku.[2]
Jde o jeden z větších toků v této oblasti. Pramen Ejn Jardinon má mocnost 240-300 kubických metrů vody za hodinu). Do roku 1948 se podél jeho trasy nacházelo cca šest vodních mlýnů. V nejstrmějším úseku údolí je vodopád o výšce cca 5 metrů a na jeho úpatí vodní jezírko. Není oficiálně turisticky využíván, ale členové kibucu Šamir poskytují informace pro individuální návštěvu.[3]