Hans Molisch

V tomto článku podrobně analyzujeme Hans Molisch, prozkoumáme jeho různé aspekty a vlastnosti, abychom pochopili jeho dopad v různých kontextech. Od svého vzniku až po svou relevanci dnes vzbuzuje Hans Molisch značný zájem a diskuse a stává se tématem zájmu odborníků i široké veřejnosti. V tomto směru budeme zkoumat jeho historický vývoj, jeho důsledky v současné společnosti a možné důsledky, které to má pro budoucnost. Tento článek se snaží poskytnout komplexní pohled na Hans Molisch, a tak nabízí solidní výchozí bod pro ty, kteří se chtějí ponořit do tohoto složitého a fascinujícího tématu.

Hans Molisch
Narození6. prosince 1856
Brno
Úmrtí8. prosince 1937 (ve věku 81 let)
Vídeň
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Povoláníbotanik, vysokoškolský učitel a mykolog
ZaměstnavateléUniverzita Karlova (1894–1909)
Vídeňská univerzita (1909–1937)
Univerzita Tóhoku
Bose Institute
Oceněníhonorary doctorate of the University of Natural Resources and Life Sciences, Vienna (1933)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans Molisch (6. prosince 1856 Brno – 8. prosince 1937 Vídeň), byl česko-rakouský botanik.

Je po něm pojmenován Molischův test, citlivý chemický test na přítomnost sacharidů.

Život

Od roku 1875 studoval přírodní vědy ve Vídni, doktorát získal v roce 1879 a habilitoval v roce 1885. Než se v roce 1889 stal mimořádným univerzitním profesorem v Grazu, podnikl v letech 1897–1898 dvouletou botanickou výzkumnou cestu kolem světa.

Učil jako profesor na Německé univerzitě v Praze (1894–), Vídeňské univerzitě (1909–1928), Tohoku univerzitě v Japonsku (1922–1925) a na Bose institutu v Kalkatě.

V letech 1931 až 1937 působil jako místopředseda Rakouské akademie věd.

Ve funkci rektora Vídeňské univerzity v letech 1926–1927 byl Molisch odpovědný za vlnu radikalizace mezi antisemitskými německými studenty. Stupňující se násilí proti politickým disidentům obecně a židovským studentům zvláště bylo Molischem propagováno a demonstrováno shovívavostí při potrestání pachatelů.[1]

Zdůvodnění alelopatie

Molischovým posledním a nejslavnějším vědeckým úspěchem bylo zdůvodnění alelopatie. Ve své poslední knize Der Einfluss einer Pflanze auf die andere Alleopathie (Alelopatie, vliv jedné rostliny na druhou) napsané v roce své smrti, použil tento termín k definování biochemické interakce mezi rostlinami a také mezi rostlinami a mikroorganismy. Stal se zakladatelem stejnojmenného vědního oboru.[2]

Dílo

  • Die Pflanzen in ihren Beziehungen zum Eisen, 1892
  • Leuchtende Pflanzen, 1904
  • Die Purpurbakterien, 1907
  • Die Eisenbakterien, 1910
  • Mikrochemie der Pflanzen, 1913
  • Pflanzenphysiologie, 1920
  • Pflanzenphysiologie in Japan, 1926
  • Im Lande der aufgehenden Sonne, 1927
  • Der Einfluss einer Pflanze auf die andere Alleopathie, 1937 (Jena: Gustav Fischer).

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hans Molisch na anglické Wikipedii a Hans Molisch na německé Wikipedii.

  1. ↑ Forschungsprojektendbericht Straßennamen Wiens seit 1860 als „Politische Erinnerungsorte“ . . Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ WILLIS, Rick J. The history of allelopathy. Dordrecht: Springer, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-4020-4092-4. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans Molisch na Wikimedia Commons