V dnešním světě je Hajdúdorog téma, které získalo velký význam a upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a kultur. Ať už kvůli svému dopadu na společnost nebo jeho vlivu na každodenní život, Hajdúdorog se stal bodem zájmu pro ty, kteří chtějí lépe porozumět světu kolem sebe. Když se ponoříme hlouběji do tohoto článku, prozkoumáme různé aspekty Hajdúdorog a prodiskutujeme jeho význam v různých oblastech. Od svého historického významu až po jeho dopad dnes je Hajdúdorog nadále tématem diskuzí a debat, které si zaslouží naši pozornost a zamyšlení.
Hajdúdorog | |
---|---|
![]() Letecký pohled na Hajdúdorog | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°49′ s. š., 21°30′ v. d. |
Nadmořská výška | 90 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | ![]() |
Župa | Hajdú-Bihar |
Okres | Hajdúböszörmény |
![]() ![]() Hajdúdorog | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 100,7 km² |
Počet obyvatel | 8 300 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 82,5 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Horváth Zoltán |
Vznik | 1301 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | +36 50 |
PSČ | 4087 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hajdúdorog je město ve východním Maďarsku v župě Hajdú-Bihar, spadající pod okres Hajdúböszörmény, těsně u hranic župy Szabolcs-Szatmár-Bereg. Nachází se asi 27 km jihozápadně od Nyíregyházy. V roce 2015 zde žilo 8 677 obyvatel. Podle údajů z roku 2011 zde žilo 84,9 % obyvatel maďarské, 3,1 % romské, 0,3 % německé, 0,2 % rumunské a méně než 0,1 % slovenské národnosti.
Lokalita byla osídlena od paleolitu, nejstaršími kamennými památkami jsou náhrobky z období římské antiky, Keltů a Sarmatů. Raně středověké obyvatelstvo v 6. století zdecimovali Avaři (roku 567), osadu "starých hajduků" roku 896 osídlili Maďaři. První písemná zmínka o obci je až z roku 1301. Rozkvět řemesel a obchodu nastal po roce 1566, kdy Habsburkové potvrdili založení města. Zvnějšku prosperitu města opakovaně narušovaly vpády a drancování osmanských Turků, protože lokalita měla strategickou polohu na východním okraji monarchie. Na zdejším území od roku 1590 bojoval dvořan císaře Rudolfa II. Juraj VII. Turzo, který se vyznamenal mj. v bitvách o Ostřihom a Székesfehérvár. Vnitřní rozvrat způsobilo v letech 1604 až 1606 protihabsburské povstání Štěpána Bočkaje a jeho vojska složeného převážně z hajduků. Zdejší obyvatelé, potomci hajduků, Bočkaje ctili jako národního hrdinu a v 19. století mu ve městě postavili bronzový jezdecký pomník. Po osvobození Vídně Evženem Savojským byli Turci postupně zatlačování na východ. Ke zřízení radnice došlo již roku 1660. Obyvatelstvo bylo převážně římskokatolického vyznání, další komunity tvořili příslušníci řeckokatolické církve a Židé. Velkou pohromu znamenala pro obyvatele epidemie cholery v roce 1843. Židovskou čtvrť a komunitu zlikvidovali maďarští nacisté v roce 1944, krátce předtím, než bylo město 16. října roku 1944 osvobozeno Rudou armádou.
V současnosti je její správa archieparchiátem (viz Archieparchie Hajdúdorog). 20. března roku 2015 navštívil katedrálu papež František a povýšil ji na sídlo samostatné arcidiecéze s pobočnými patriarcháty při katedrále sv. Mikuláše v Nyíregyháze a v Miskolci. Archieparcha však sídlí v Nyíregyháze, kde je větší kostel a větší komunita. Církev se nyní nazývá katolická církev byzantské tradice.[2]
Nejbližšími městy jsou Hajdúböszörmény, Hajdúhadház, Hajdúnánás a Újfehértó. Poblíže je též obec Kálmánháza.