V dnešním světě je Guinnessova kniha rekordů velmi aktuální téma a diskuse. S rozvojem technologií a globalizací se Guinnessova kniha rekordů stal klíčovým prvkem v naší společnosti, který ovlivňuje různé aspekty každodenního života. Od ekonomie po politiku, Guinnessova kniha rekordů vyvolal diskuse a úvahy ve všech oblastech. Proto je nezbytné tento fenomén důkladně analyzovat, pochopit jeho důsledky a hledat řešení výzev, které představuje. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy na Guinnessova kniha rekordů, od jeho vzniku až po jeho dnešní dopad, s cílem nabídnout úplný a obohacující přehled tohoto velmi relevantního tématu.
Guinnessovy světové rekordy | |
---|---|
Guinnessovo muzeum v Hollywoodu, Kalifornie | |
Původní název | Guinness World Records |
Ilustrátor | Ian Bull, Trudi Webb |
Obálku navrhl | Yeung Poon |
Země | Irsko |
Jazyk | angličtina, arabština, brazilsko-portugalština, portugalština, čínština, chorvatština, čeština, dánština, nizozemština, finština, francouzština, němčina, řečtina, hebrejština, maďarština, islandština, italština, japonština, norština, ruština, slovenština, slovinština, španělština, švédština a turečtina |
Edice | Guinnessovy světové rekordy |
Námět | světové rekordy |
Žánr | informace |
Vydavatel | Hit Entertainment |
Datum vydání | 1955-současnost |
Počet stran | 656 (1999) 352 (1997, 1998) 320 (1989, 1990, 1992–1996) 312 (1991) 289 (2008) 288 (2000–2006, 2009–2011) 287 (2007, 2012, 2013) 272 (2014) 256 (2015–2021) |
ISBN | 978-1-904994-37-4 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Guinnessovy světové rekordy (před rokem 2000 Guinnessova kniha rekordů a ještě dříve v americké edici Guinnessova kniha světových rekordů) je encyklopedie, která se snaží zaznamenávat a kategorizovat světové rekordy z oblasti lidské činnosti i přírody. Každý rok je vydávána nová edice. Vydavatelem je společnost Guinness World Records Limited se sídlem v Londýně.
Desátého listopadu 1951 byl sir Hugh Beaver, který byl v té době generálním ředitelem pivovaru Guinness, na setkání myslivců ve Wexfordské zátoce u řeky Slaney v Irsku. Během večírku se dostal do sporu o tom, které lovné ptactvo je nejrychlejší v Evropě. Jestli je to kulík zlatý nebo koroptev.[zdroj?] Ten večer v Castlebridge Beaver dospěl k názoru, že neexistuje spolehlivý zdroj, který by dovedl rozsoudit podobné spory o rekordy. Nápad na sepsání takové encyklopedie rekordů byl uskutečněn poté co mu Christopher Chataway, zaměstnanec pivovaru Guinness, doporučil dva studenty, dvojčata Norrise a Rosse McWhirterovy, kteří v té době provozovali v Londýně informační agenturu. Bratři McWhirterovi dostali pověření shromáždit informace pro první Guinnessovu knihu rekordů, která byla vydána v srpnu 1955 v nákladu tisíc výtisků.[zdroj?]
V roce 2011 byl držitelem největšího počtu zaznamenaných rekordů český kouzelník Zdeněk Bradáč.[1]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Guinnessova kniha rekordov na slovenské Wikipedii a Guinness World Records na anglické Wikipedii.