Gruzínské království

Gruzínské království საქართველოს სამეფო ↓ 1008–1490/1491 ↓ vlajka znak
Geografie Gruzie (tmavě zelená) s protektoráty, státy platícími tribut a státy v oblasti vlivu (světle zelená) kolem roku 1210 Administrativní dělení království v době 13. století
Hlavní město	Kutaisi (zhruba 1008–1122) Tbilisi (zhruba 1122–1490)
Rozloha	250 000 km² (1213–1245)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	2.4–2.5 milionů (1254)
Národnostní složení	Gruzíni, Arméni, Abchazové
Jazyky	střední gruzínština, arménština, abcházština
Náboženství	gruzínské ortodoxní, dále také miafyzitské, judaistické, islámské
Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičná monarchie
Měna	byzantské a sásánovské mince (raženy do 12. století), dirham (v oběhu od roku 1122)
Vznik	978 – Bagrat III. korunován králem 1008 – sjednocení za jeho panování
Zánik	1466 – rozpad na malá knížectví
Státní útvary a území
Předcházející Království Ibérů Abchazské království Kachetské království Heretské království Arménské království Tbiliský emirát Království Lorri Následující Kartlijské království Kachetské království Imeretské království Knížectví Samcche

Gruzínské království (gruzínsky საქართველოს სამეფო, v latince sakartvelos samepo) byl středověký feudální stát (dědičná monarchie) přibližně na území dnešní Gruzie a obývaná z velké části národem Gruzínů. Středověké království nazývané původně Ibérie vzniklo přibližně roku 888, kdy byl Ardanase IV. korunován „králem Ibérů“. O několik let později nastoupil Bagrat III. jako král Ibérů a k tomu připojil v letech 1001–1010 zbývající rozdrobená knížectví Abcházii a Kachetii. Gruzínské království se definitivně rozpadlo v roce 1466 po mongolských nájezdech a smrti krále Jiřího VIII., jeho tři synové si zemi rozdělili, dále se odtrhla další malá knížectví. V letech 1762–1801 byla Gruzie opětovně, i když jen částečně sjednocena jako Kartlijsko-kachetské království, které ovšem bylo v roce 1801 připojeno k území Ruské říše.^[1]

Z arabského vlivu se Ibérie, přímá předchůdkyně Gruzie, vymanila až na počátku 9. století, když eristavi Ašot I. z jihozápadogruzínského rodu knížat Bagrationů využil oslabení chalífátu. V bojích s Araby a dalšími rody v okolí postupně obnovil nezávislou moc a prohlásil svůj rod za novou dědičnou vládnoucí dynastii nad iberským knížectvím, opět pod patronátem Byzance.

Sumbatův nástupce Ardanase IV. pak formálně ještě jako byzantský vazal přijal v roce 888 po více než třísetleté odmlce iberskou královskou korunu. Korunován byl už ne jako kníže Ibérie, ale jako „Král Ibérů“. O několik let později nástupce Bagrat III. dokázal kolem let 1001–1010 sjednotit okolní rozdrobená knížectví v Gruzii pod jedinou vládu a položil tak základ existence Gruzínského království.

Období vlády Bagrationů od konce 11. století do počátku 13. století, zejm. vláda Davida IV. a jeho vnučky Tamary patří k vrcholným epochám gruzínských dějin. Toto zlaté období bylo násilně ukončeno mongolskou invazí. V roce 1122 bylo hlavní město přesunuto z Kutaisi do Tbilisi.

Další ránu jednotě Gruzie uštědřil Tamerlán a koncem 15. století po smrti krále Jiřího VIII. dochází v roce 1466, také kvůli jeho třem synům, k fragmentaci Gruzínského království: etablují se tři hlavní království — Imereti, Kacheti a Kartli — pod vládou samostatných větví Bagrationů a několik dalších polosuverénních knížectví (jako abchazské, kachetinské, eretínské a tao-klardžetské). Oblast Gruzie byla v dalších staletích svědkem neustálých drobných potyček, občanských válek a vpádů Peršanů, Osmanů a závěrem 18. století i Rusů, kteří si nakonec podrobili všechna samostatná či polosamostatná gruzínská panství.

Království Kachetie již v roce 1587 uznalo ruskou suverenitu nad oblastí.

Území bývalého gruzínského království bylo opětovně, i když jen částečně sjednoceno, když v roce 1762 spojil sousední království Kartli a Kachetie Iraklij II., který byl králem obou již před spojením. Království Kartli-Kacheti zaniklo v roce 1801, kdy bylo připojeno k ruskému impériu. Jednalo se tak o nástupce středověkého gruzínského království, proto bývají jeho králové označováni jako gruzínští králové, i když vládli jen východní polovině bývalého jednotného království.

Kartli-Kacheti však nebylo jediné bagrationovské království, které bylo nástupcem jednotné Gruzie. Dalším bylo království Imeretie, které si ze všech gruzínských státečků uchovalo nejdéle svou samostatnost (i když jen formální), a to do roku 1810, kdy byl nominální vlády zbaven král Šalomoun II., a celá Gruzie se tak stala ruskou.

• znak:
• 
  Gruzínské království ve Vakhuštiho atlase kolem roku 1745
• 
  tzv. „Gruzínské království pod chánem“ v Grünenbergově heraldickém sborníku z roku 1480

• vlajky Gruzie:
• 
  4. století–1121
  gruzínské labarum
• 
  1008–1490
  vlajka království z obchodních map
• 
  1008–1490
  jiná varianta z obchodních map
• 
  vlajka krále Davida IV.
• 
  vlajka královny Tamary
• 
  vlajka města Fasis (1320–1321)

Dějiny Gruzie
PRAVĚK
Kultura Šulaveri-Šomu
DOBA BRONZOVÁ
Kura-arakská kultura Trialetská kultura Kolchidská kultura Diaochie
STAROVĚK A ANTIKA
Kolchida Ibérské království Lazika Římská nadvláda nad Gruzií
RANÝ STŘEDOVĚK
Iberské knížectví Argvetie Heretie Tbiliský emirát Arabská vláda v Gruzii
VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK
Abchazské království Tao-Klardžetie Gruzínské království
NOVOVĚK
Kartlijské království Kachetské království Imeretské království Kartlijsko-kachetské království
RUSKÁ NADVLÁDA
Kutaiská gubernie Tbiliská gubernie Gruzínské národní obrození
MODERNÍ DĚJINY
Gruzínská demokratická republika Invaze Rudé armády do Gruzie Srpnové povstání
Gruzínská SSR
Gruzie
z • d • e

Dynastie Bagration

• Ardanase II. – (888–923) – král Ibérů
• Bagrat III. – (1008–1014) – jeho potomek, sjednotitel Gruzie
• Jiří I. – (1014–1027)
• Bagrat IV. – (1027–1072)
• Jiří II. – (1072–1089)
• David IV. Stavitel – (1089–1125), nazývaný „Stavitel“
• Dimitrij I. – (1125–1155), první vláda
• David V. – (1155), vládl pouze 6 měsíců
• Dimitrij I. – (1155–1156), druhá vláda
• Jiří III. – (1156–1184)
• Tamara Gruzínská – (1184–1213), první žena vládnoucí Gruzii, dcera Jiřího III.
• Jiří IV. – (1213–1223)
• Rusudan Gruzínská – (1223–1245), sestra Jiřího IV.
• David VI. – (1245–1259)
• David VII. – (1259–1270)
• Dimitrij II. – (1270–1289)
• Vachtang II. – (1289–1292)
• David VIII. – (1293–1311)
• Vachtang III. (1298–1308)
• Jiří V. – (1297–1298), první vláda
• Jiří VI. – (1310–1314)
• Jiří V. – (1314–1346), druhá vláda
• David IX. – (1346–1360)
• Bagrat V. – (1327–1372)
• Jiří VII. – (1395–1405)
• Konstantin I. (1405–1411)
• Alexandr I. – (1411–1443)
• Vachtang IV. – (1443–1446)
• Jiří VIII. – (1446–1466), za jeho a vlády synů se království rozpadlo

• Bagrat VI. – (1465–1478), také král Imereti, syn Konstantina I.
• Alexandr II. – (1478), také král Imereti jeho syn
• Konstantin II. (1478–1505), zároveň král Kartli

• Konstantin II. – (1478–1505), král celé Gruzie
• David X. – (1505–1525)
• Jiří IX. – (1525–1527)
• Luarsab I. – (1527–1556)
• Šimon I. – (1556–1569), první vláda
• David XI. – (1569–1578)
• Šimon I. – (1578–1599), druhá vláda
• Jiří X. – (1599–1606)
• Luarsab II. – (1606–1615)
• Bagrat VII. – (1615–1619)
• Šimon II. – (1619–1625)
• Teimuraz I. – (1625–1633)
• Rostom Kartli – (1633–1658)
• Vachtang VI. – (1658–1675)
• Jiří XI. – (1676–1688)
• Iraklij I. – (1688–1703)
• Teimuraz II. – (1744–1762)

• Jiří I. – (1465–1476), předtím král celé Gruzie
• Alexandr I. – (1476–1511)
• Jiří II. – (1511–1513)
• Levan Kachetijský – (1518/1520–1574)
• Alexandr II. – (1574–1605)
• Konstantin I. – (1605)
• Teimuraz I. – (1605–1648)
• Archil – (1664–1675)
• Iraklij I. – (1675–1676 a 1703–1709)
• David II. – (1709–1722)
• Konstantin II. – (1722–1732)
• Teimuraz II. – (1732–1744)

• Bagrat VI. – (1463–1478), král celé Gruzie (pouze 1478), syn Konstantina I.
• Alexandr II. – (1483–1510), král celé Gruzie (pouze 1478)
• Bagrat III. – (1510–1565)
• Jiří II. – (1565–1585)
• Levan Imeretský – (1585–1588)
• Rostom Imeretský – (1585–1588), první vláda
• Bagrat IV. – (1588–1590)
• Rostom Imeretský – (1590–1605), druhá vláda
• Jiří III. – (1605–1639)
• Alexandr III. – (1639–1660)
• Bagrat V. – (1660–1661, 1663–1668, 1669–1678, 1679–1681)
• Vachtang Tchutchunašvili – (1660–1661, 1668), nebyl Bagration
• Archil – (1661–1663, 1678–1679, 1690–1691, 1695–1696)
• Dimitrij – (1663–1664), nebyl Bagration
• Jiří IV. – (1681–1683), nebyl Bagration
• Alexandr IV. – (1683–1690, 1691–1695)
• Šimon I. – (1699–1701)
• Jiří IV. – (1696–1698), nebyl Bagration
• Mamia – (1701, 1711, 1713), nebyl Bagration
• Jiří VI. – (1702–1707), nebyl Bagration
• Jiří VII. – (1707–1711, 1712–1713, 1713–1716, 1719–1720)
• Jiří VIII. – (1716, 1720), nebyl Bagration
• Alexandr V. – (1720–1741, 1742–1752)
• Jiří IX. – (1741)
• Šalomoun I. – (1752–1766 a 1768–1784)
• Jiří XII. – (1798–1784)
• David II. – (1784–1789)
• Šalomoun II. – (1789–1810)

• Teimuraz II. – (1732–1762), formálně král každého království zvlášť a ne ve stejnou dobu
• Iraklij II. – (1762–1798), spojil obě království
• Jiří XII. – (1798–1800)
• David – (1800–1801)

Rodokmen je pro lepší přehlednost potřeba zvětšit.

• Gruzie
• Dynastie Bagration
• Seznam gruzínských králů
• Následnictví gruzínského trůnu
• Dějiny Gruzie
• Kavkazská Ibérie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gruzínské království na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.