9. století
V dnešním světě se 9. století stal tématem velkého významu a zájmu široké škály lidí. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu v profesionální oblasti nebo jeho vlivu na populární kulturu, 9. století se dnes umístil jako základní referenční bod. Jak čas postupuje, význam 9. století stále roste, takže je nezbytná podrobná analýza jeho různých aspektů a jeho relevance v různých kontextech. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam a důsledky 9. století a také jeho dopad na různé aspekty současného života.
9. století je podle Gregoriánského kalendáře období mezi 1. lednem 801 a 31. prosincem 900 našeho letopočtu. Jedná se o deváté století prvního tisíciletí.
Křesťanská Evropa se v tomto století ocitla pod náporem nájezdů Arabů, Vikingů a Maďarů.
Významné události
- 800 byl franský král Karel Veliký korunován římským císařem.
- 26. července 811 porazili Bulhaři Byzantince v bitvě u Plisky. V boji padl také byzantský císař Nikeforos I.
- 822–824 proběhla v Byzantské říši občanská válka. Vládci Michaelovi II. se v ní postavil vzdorocísař Tomáš Slovan.
- cca 830 založil chalífa Hárún ar-Rašíd v Bagdádu knihovnu Bajt al-Hikma.
- 833 byl moravským knížetem Mojmírem vypuzen kníže nitranského knížectví Pribina. Tento rok bývá pokládán za datum ustanovení Velkomoravské říše.
- 843 došlo k uzavření Verdunské smlouvy. Po smrti franského krále a římského císaře Ludvíka I. si v ní jeho tři synové rozdělili Franskou říši. Vznikly tak samostatná Východofranská, Středofranská a Západofranská říše.
- 848–852 byly z popudu papeže Lva IV. vybudovány Leonské hradby okolo Vatikánu.
- 862 založil pololegendární varjag Rurik dynastii Rurikovců.
- 867 byl zavražděn byzantský císař Michael III. Po jeho smrti nastoupil na trůn Basileios I. a Amorejskou dynastii tak na trůně vystřídala dynastie Makedonská.
- 871–899 vládl v anglosaském království Wessex Alfréd Veliký.
- cca 872 se vládcem Čech stal první historický doložený český kníže Bořivoj I.
- 874 založil Nor Ingolfur Arnarson osadu Reykjavík na Islandu.
- 896 se Maďaři vedení Arpádem usadili v Uherské nížině.
Významné osobnosti
- Ádi Šankara (788–820) – indický filozof
- Al-Džáhiz (776–869) – arabský filozof a spisovatel
- Alfréd Veliký (cca 845 – 899) – král Wessexu
- Arnulf Korutanský (850–899) – východofranský král a římský císař
- Arpád (cca 845 – cca 900) – maďarský náčelník a zakladatel dynastie Arpádovců
- Basileios I. (812–886) – byzantský císař
- Boris I. (?–907) – bulharský kníže
- Cyril a Metoděj – světci a slovanští věrozvěstové
- Harald I. Krásnovlasý (cca 850 – cca 930) – sjednotitel Norska
- Hárún ar-Rašíd (763–809) – bagdádský chalífa
- Karel Veliký (742–814) – franský král a římský císař
- Kliment Ochridský (cca 830 – 916) – biskup, spisovatel a světec
- Krum (?–814) – bulharský chán
- Ludvík I. Pobožný (778–840) – franský král a císař
- Naum (cca 840 – 910) – světec
- Rurik (? – cca 879) – vládce Novgorodu a zakladatel dynastie Rurikovců
- Symeon I. (864/865 – 927) – bulharský kníže a první bulharský car
Odkazy
Literatura
- BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila. Frankové a Evropa. Praha: Vyšehrad, 2009. 335 s. ISBN 978-80-7021-942-3.
- BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk; HOMOLA, Aleš. Stěhování národů a Východ Evropy : Byzanc, Slované, Arabové. Praha: Vyšehrad, 2009. 557 s. ISBN 80-7021-787-1.
- COLLINS, Roger. Evropa raného středověku 300-1000. Praha: Vyšehrad, 2005. 480 s. ISBN 80-7021-660-3.
- DVORNÍK, František. Zrod střední a východní Evropy. Mezi Byzancí a Římem. Praha: Prostor, 1999. 528 s. ISBN 80-7260-005-2.
- KELLER, Hagen. Otoni. Jindřich I. Ptáčník, Ota I., II., III., Jindřich II. Praha: Vyšehrad, 2004. 119 s. ISBN 80-7021-733-2.
- SOMMER, Petr; BRAVERMANOVÁ, Milena. České země v raném středověku. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. ISBN 80-7106-855-1. S. 243.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu 9. století na Wikimedia Commons
