V tomto článku prozkoumáme Gorani (národ) do hloubky a analyzujeme jeho původ, dopad a relevanci dnes. Gorani (národ) je téma, které zaujalo mnoho lidí po celém světě, protože pokrývá důležité aspekty naší společnosti, kultury nebo historie. V tomto textu budeme zkoumat různé pohledy a názory na Gorani (národ) s cílem nabídnout komplexní a kompletní vizi na toto téma. Doufáme, že na konci čtení čtenáři porozumí Gorani (národ) hlouběji a smysluplněji, což jim umožní přemýšlet a vytvářet si o něm vlastní závěry.
Gorani | |
---|---|
![]() Gorani v regionu Gora na jihu Kosova | |
Populace | |
60 000 (odhad)[1] | |
![]() | 10 265[2] |
![]() | 7 767[3] |
![]() | 10 000+ |
![]() | 2 000+ |
![]() | 428[4] |
![]() | 197[5] |
Jazyk(y) | |
goranština | |
Příbuzné národy | |
Bosňáci, Torbeši, Makedonci |
Gorani nebo Goranci (cyrilicí: Горани nebo Горанци, v překladu Horalé) jsou slovanští muslimové jazykově příbuzní dnešním Makedoncům. Jejich původní osídlení se vyskytuje v regionu Gora v Kosovu a Albánii. Komunita čítá na 60 000 lidí, kteří jsou dnes roztroušení v mnoha balkánských (hlavně v Srbsku) a evropských zemích. Goranci hovoří přechodným jihoslovanským dialektem, zvaným našinski.
V období socialistické Jugoslávie se Goranci hlásili k muslimské národnosti. Po rozpadu federace se část komunity v národním smyslu považuje za Gorance, část za Bosňáky a jistá část za Albánce. Gora původně tvořila samostatný okres, ale po jeho sloučení s většinově albánským okresem Dragaš (mezi lety 1945–1991 a od 1999) dochází k albanizaci goranské slovanské populace.