Generátorový plyn
V dnešním světě se Generátorový plyn stal opakujícím se tématem nesporného významu. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, politiku nebo každodenní životy lidí, Generátorový plyn dnes nabylo značného významu. Jeho vliv není omezen na konkrétní oblast, ale zahrnuje různé aspekty od technologie po kulturu. S pokrokem globalizace se Generátorový plyn stal společným bodem zájmu ve všech koutech světa a vyvolává debaty, úvahy a akce, které se snaží porozumět a řešit jeho rozsah a dopad. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Generátorový plyn a jeho důsledky na různé aspekty moderního života.
Generátorový plyn je syntetický plyn, který slouží jako palivo v průmyslu, především v hutnictví (zejména tehdy, když nebyl k dispozici zemní plyn) a sklářství nebo jako meziprodukt v chemické výrobě. Získává se v tlakových generátorech reakcí rozžhavených tuhých paliv se vzduchem, vodní párou nebo jejich směsí.
Podle způsobu zplyňování rozeznáváme generátorový plyn:
- chudý (zplynění koksu vzduchem) (2 C + O2 → 2 CO)
- smíšený (zplynění uhlí nebo koksu vzduchem s přídavkem vodní páry)
- vodní (zplynění koksu vodní párou) (C + H2O → CO + H2)
Je-li použito pouze označení „generátorový plyn“, jde obvykle o plyn smíšený.
Jedním z generátorových plynů je dřevoplyn, pokud je vyráběn dřevoplynovým generátorem. V automobilovém průmyslu byl využíván především v období druhé světové války. V některých oblastech třetího světa je automobilový pohon na dřevoplyn z generátoru v malé míře používán doposud.[1]
Reference
Literatura
- Bína, J.: Malá encyklopedie chemie. Obzor, Bratislava, 1968, český překlad: odpovědný redaktor Šrámek J., SNTL, Praha, 1976
