Antracit
V dnešním světě je Antracit relevantní téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému vlivu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu v akademické sféře, Antracit se stal tématem obecného zájmu, které vyvolalo vzrušené diskuse a vášnivé debaty. Od svého vzniku až po dnešní vývoj zanechal Antracit nesmazatelnou stopu v historii, což z něj činí téma, které stojí za to prozkoumat do hloubky, abyste pochopili jeho skutečný rozsah a význam v dnešním světě.
| Antracit | |
|---|---|
 | |
| Zařazení | sedimentární hornina, kaustobiolit |
| Hlavní minerály | bitumenozní složka – (litotyp) |
| Akcesorie | křemen, kalcit, jíly, sulfidy železa |
| Textura | masivní, lesklá až vláknitá |
| Barva | černá |
| Hustota | 1-1,1 |
Antracit je druh černého uhlí, který se vyznačuje nejnižším obsahem těkavých hořlavých látek (12–8 % hmotnosti), vysokým obsahem uhlíku (90–96 %, podle jiných zdrojů 92,1 % až 98 %.[1][2]) a velkou výhřevností. Je to černé uhlí, které bylo vystaveno velkému tlaku a teplu. Z hlediska klasifikace uhlí nemá samostatné postavení. Je přechodným členem mezi antracitovým uhlím (8–12 % prchavých látek) a metaantracitem (1–3 % prchavých látek).[3]
Výskyt
Antracit tvoří asi 1 % světových zásob uhlí,[4] těží se jen v několika zemích světa. Největší podíl světové těžby zaujímá Čína; dalšími producenty jsou Rusko, Ukrajina, Severní Korea, Jihoafrická republika, Vietnam, Velká Británie, Austrálie a Spojené státy americké. Celkově bylo v roce 2010 vytěženo 670 milionů tun.[5]
Vlastnosti
Pod mikroskopem jsou pozůstatky rostlinných pletiv pozorovatelné jen s těžkostmi. Má silný, téměř až kovový lesk. Lom je lasturnatý, s ostrými hranami. Je velmi viskózní, tvrdost podle Mohsovy stupnice kolísá mezi 2-2,5. Hustota se pohybuje kolem 1-1,1 kg/dm³[6]. Nedá se spékat. Má dobrou elektrickou vodivost.[7]
Výhřevnost se pohybuje od 33,9 do 34,8 MJ/kg (8100-8350 kcal/kg)[7]. Je obdobná jako u koksu.
Používá se k vytápění, výrobě koksu a chemikálií. Je stáložárný, hoří horkým plamenem, vydává málo kouře a mezi všemi druhy uhlí produkuje nejméně nežádoucích emisí.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Antracit na slovenské Wikipedii.
- ↑ MIN 454: Underground Mining Methods handout; from course at the University of Alaska Fairbanks . . Dostupné v archivu pořízeném dne 26 March 2009.
- ↑ R. Stefanenko. Coal Mining Technology: Theory and Practice. : Society for Mining Metallurgy, 1983. ISBN 0-89520-404-5.
- ↑ Činčura, J. a kol., 1983, Encyklopédia Zeme. Obzor, Bratislava, s. 60
- ↑ World Coal Association - The Coal Resource,
- ↑ U.S. Energy Information Administration 2010 international energy statistics
- ↑ Bonewitz, R. L. a kol., 2007, Kamene a drahokamy. Podrobný atlas hornín, minerálov, drahých kameňov a fosílií. Slovart, Bratislava, s. 319
- ↑ a b MATVEJEV, K. Antracit (ugoľ), Boľšaja sovietskaja enciklopedia . bse.sci-lib.com . Dostupné online. (rusky)
