Franz Rosenzweig

V dnešním světě je Franz Rosenzweig téma, které se stalo aktuálním v různých oblastech společnosti. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po jeho vliv na ekonomiku a politiku se Franz Rosenzweig stal základním prvkem, který je dnes třeba brát v úvahu. V průběhu let Franz Rosenzweig vyvolal debaty, kontroverze a různé pozice, které poznamenaly způsob, jakým jej vnímáme a jak se k němu vztahujeme. V tomto článku se ponoříme do různých aspektů obklopujících Franz Rosenzweig, od jeho původu až po jeho dopad na dnešní společnost, analyzujeme jeho důležitost a důsledky, které má na náš každodenní život.

Franz Rosenzweig
Narození25. prosince 1886
Kassel
Úmrtí10. prosince 1929 (ve věku 42 let)
Frankfurt nad Mohanem
Příčina úmrtíamyotrofická laterální skleróza
Místo pohřbeníNeuer Jüdischer Friedhof (Eckenheimer Landstraße)
Alma materFreiburská univerzita
Povolánífilozof, překladatel, historik, překladatel Bible a teolog
Nábož. vyznáníjudaismus
DětiRafael Rosenzweig
RodičeGeorg Rosenzweig[1] a Adele Alsberg[1]
PříbuzníElla Rosenzweig (pravnučka)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Franz Rosenzweig (německá výslovnost: IPA: , zvuk poslech; 25. prosince 1886 Kassel – 10. prosince 1929 Frankfurt nad Mohanem) byl německo-židovský filozof, překladatel Bible a spolu s M. Buberem tvůrce filozofie dialogu.

Životopis

Rosenzweig se narodil v zámožné rodině liberálních Židů, studoval nejprve medicínu, od roku 1907 historii a filosofii ve Freiburgu, kde roku 1912 u F. Meineckeho promoval prací o Hegelovi, v níž kritizoval Hegelův názor o bezvýznamnosti jednotlivce pro celek. Roku 1913 pod vlivem svých křesťanských přátel přestoupil k protestantismu, brzy však tento krok odvolal a věnoval se studiu judaismu u Hermanna Cohena v Berlíně. Za války navázal korespondenci s právním historikem E. Rosenstock-Huessym a začal pracovat na svém hlavním díle, Hvězdě vykoupení (1921).

Po válce byl Rosenzweig pověřen vybudováním Svobodné židovské školy ve Frankfurtu, kde spolupracoval s M. Buberem, G. Scholemem a E. Frommem. Roku 1922 onemocněl roztroušenou sklerózou, takže musel školu opustit. Přesto pracoval na překladech básní Jehudy Haléviho (1075–1141) a společně s Buberem na novém překladu Bible. Knížku Nové myšlení (1925) diktoval už zcela ochrnutý své ženě jen pohyby očí.

Rosenzweig rozhodujícím způsobem ovlivnil židovské myšlení 20. století, zejména M. Bubera, E. Lévinase a G. Scholema. Buber-Rosenzweigovu medaili uděluje každoročně rada Společností pro křesťansko-židovskou spolupráci osobám, jež se o tuto spolupráci zvláště zasloužily.

Spisy

Roku 1917 uveřejnil jím objevený rukopis prvního programu německého idealismu, společně vypracovaného Hegelem, Schellingem a Hölderlinem. Další významné publikace:

  • Hegel und der Staat (Hegel a stát, 1920)
  • Bildung und kein Ende (Vzdělání bez konce, 1920)
  • Der Stern der Erlösung (Hvězda vykoupení, 1921), Rosenzweigovo hlavní dílo z filosofie náboženství; Plný text zde – de
  • Das Büchlein vom gesunden und kranken Menschenverstand (Knížka o zdravém a nemocném lidském rozumu, 1922)
  • Sechzig Hymnen und Gedichte des Jehuda Halevi (60 hymnů a básní J. Haléviho, 1924)
  • Die fünf Bücher der Weisung (první část překladu Bible s M. Buberem, 1925).

Sebrané spisy (Gesammelte Schriften) vyšly v Haagu v letech 1976–1984 (6 svazků).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz Rosenzweig na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Literatura

  • Rosenzweig, F., Nové myšlení. Praha: Ježek 1994
  • Casper, B., Míra lidství. Rosenzweig a Lévinas. Praha: Vyšehrad 1998
  • Jeníček, T., Franz Rosenzweig. Rychnov nad Kněžnou: Ježek 1996

Související články

Externí odkazy