František I. Rákóczi

V tomto článku prozkoumáme do hloubky František I. Rákóczi, téma, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. František I. Rákóczi je komplexní koncept, který zahrnuje širokou škálu myšlenek a pohledů a jeho dopad lze pociťovat v různých oblastech společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty František I. Rákóczi, od jeho počátků až po jeho vliv na dnešní svět. Podíváme se také na to, jak se František I. Rákóczi vyvíjel v průběhu času a jak formoval naše způsoby myšlení a jednání. Kromě toho prozkoumáme budoucí důsledky František I. Rákóczi a jak může ovlivnit naši společnost v nadcházejících letech. Tento článek nabízí podrobný a komplexní pohled na František I. Rákóczi a poskytuje čtenářům hlubší pochopení tohoto fascinujícího a relevantního tématu.

František I. Rákóczi
Narození24. února 1645
Alba Iulia
Úmrtí8. července 1676 (ve věku 31 let)
Zborov
PohřbenKošice
PotomciFrantišek II. Rákóczi a Juliana Rákócziová
OtecJiří II. Rákóczi
MatkaŽofie Báthoryová
PříbuzníJosef Rákóczi, Jiří Rákóczi a hrabě Saint Germain (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František I. Rákóczi (maďarsky I. Rákóczi Ferenc, 24. února 1645, Gyulafehérvár/Alba Iulia, Sedmihradsko – 8. července 1676, Zborov) byl uherský šlechtic z významného rodu Rákócziů, kníže Sedmihradska a otec maďarského národního hrdiny a Františka II. Rákócziho.

Život

František I. Rákóczi byl synem sedmihradského knížete Jiřího II. Rákócziho (1621–1660) a jeho manželky Žofie Báthoryové. Rákócziové byli protestanti, a aby se Žofie Báthoryová za Jiřího II. mohla provdat, musela konvertovat. Po jeho smrti se však vrátila ke katolické církvi a podporovala protireformaci. Také František se stal katolíkem a získal si přízeň Habsburků.

Ještě za života svého otce, 18. února 1652, byl František sedmihradskými stavy v Karlovském Bělehradě zvolen sedmihradským knížetem. Kvůli neúspěšnému výpadu do Polska v roce 1657 byl jeho otec Osmany sesazen z trůnu a Rákócziové byli zbaveni moci. Jiří se pokusil vojensky získat zpět sedmihradský trůn, ale zemřel v roce 1660 po bitvě s osmanskou armádou. František byl tak nucen stáhnout se na rodová panství v Uhrách.

1. března 1666 se František oženil s chorvatskou hraběnkou Helenou Zrínskou a zúčastnil se magnátského spiknutí vedeného Františkem Vešelényim. Jedním z vůdců byl také tchán Františka Rákocziho, Petr Zrinský. František se brzy stal jedním z vůdců a v roce 1670 vedl ozbrojené povstání v Tokaji. Povstání bylo rychle potlačeno a František byl zajat na zámku své matky. Všichni vůdci povstání byli popraveni, jen František Rákóczi byl ušetřen, neboť jeho matka Žofie mu díky kontaktům s jezuity dokázala zachránit život. Jak je patrné z dohody s císařem Leopoldem I. z 21. února 1671, zaplatila do císařské pokladny neuvěřitelné výkupné 400 000 zlatých.[1] František I. se poté stáhl na svůj hrad Zborov na Makovickém panství na území dnešního východního Slovenska a zavázal se, že už nebude politizovat a nebude zastávat veřejné funkce. Zde zemřel 8. července 1676 a byl pohřben v tehdy jezuitském kostele Nejsvětější Trojice v Košicích.[2]

Manželství a potomstvo

Manželka Františka I. Helena Zrínská (1643–1703)

1. března 1666 se František oženil s chorvatskou hraběnkou Helenou Zrínskou. Z jejich manželství se narodily tři děti:

  • Jiří (György, *1667, zemřel jako dítě)
  • Juliana Barbora (Julianna Borbála, září 1672 – 26. května 1717)
  • František (1676–1735), pozdější vůdce kuruců a povstání proti panovníkovi, maďarský národní hrdina. František II. se narodil tři měsíce před otcovou smrtí a stal se nejobávanějším protihabsburským povstalcem své doby.

Ovdovělá Helena se později znovu provdala za knížete a povstalce Imricha Tökölyho.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz I. Rákóczi na německé Wikipedii.

  1. ↑ Z výkupného nechal císař Leopold I. mezi lety 1671-1684 v Košicích postavit kostel pro řád jezuitů. V kryptě tohoto kostela byly později uloženy ostatky Žofie Báthoryové a jejího syna Františka I. Rákócziho. V roce 1773 papež Klement XIV. (1705–1774) bulou Dominus ac Redemtor rozpustil jezuitský řád a kostel převzal řád premonstrátů. V 19. stol. byla krypta násilně otevřena a hroby vypleněny. Od roku 2012 probíhají snahy o opravu hrobky. Počítá se při tom také s identifikací ostatků Žofie Báthoryové a jejího syna Františka I. pomocí analýzy DNA.
  2. ↑ Anton Klipp: Die Rákóczi (siehe Literatur), S. 63 ff.

Literatura

Externí odkazy