František Alois Šrom

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa František Alois Šrom, prozkoumáme jeho význam, jeho dopad na společnost a jeho relevanci dnes. František Alois Šrom je téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a z různých oblastí, od politiky po popkulturu. V průběhu let se František Alois Šrom ukázalo být tématem velkého zájmu odborníků v oboru i laické veřejnosti, které vyvolává debaty a úvahy, které ovlivnily náš způsob myšlení a jednání. V tomto článku budeme analyzovat hodnotu František Alois Šrom a to, jak se vyvíjel v průběhu času, a budeme se zabývat jeho dopadem na společnost a jeho významem v moderním světě.

František Alois Šrom
František Alois Šrom
František Alois Šrom
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1887
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1887
Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1887 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíMoravská národní str. (staročeši)
Český klub
Hohenwartův klub
Narození20. srpna 1825
Milenov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. května 1899 (ve věku 73 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťAnna Schmid
Marie Frendl[1]
Dětidva synové[1]
PříbuzníAdolf Promber (švagr)
Karl Frendl (švagr)[1]
Alma materFrantiškova univ. Olomouc
Profesepolitik a advokát
Náboženstvířímskokatolické[1]
OceněníČestné občanství města Třebíče (1890)
CommonsFrantišek Alois Šrom
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Alois rytíř Šrom (20. srpna 1825 Milenov[2] – 19. května 1899 Brno[3]) byl moravský právník a předseda Moravské národní strany (staročeské).

Biografie

Rodný dům Františka Aloise Šroma v Milenově

Byl nejstarším synem rolníka Antonína Šroma a švagrem politika Adolfa Prombera. Podle přání otce, který z něj chtěl mít kněze, vystudoval v letech 1838–1846 Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži a krátce studoval i na arcibiskupském semináři v Olomouci. Tam ale nebyl spokojen a po několika týdnech, bez podpory z domova, přestoupil na právnickou fakultu Františkovy univerzity v Olomouci, kde roku 1852 získal titul doktora práv. Po jejím absolvování pracoval v období let 1852–1855 jako advokátní koncipient u Aloise Pražáka v Brně a Jana Kozánka v Kroměříži. Roku 1854 (podle jiného zdroje roku 1855[4]) si otevřel vlastní advokátní kancelář v Uherském Hradišti, kterou vedl až do roku 1879, kdy převzal vedení advokátní praxe po Aloisi Pražákovi v Brně.[4][5]

Poprvé veřejně vystoupil roku 1858 na velehradské slavnosti, kde se vyslovil za práva česky mluvících obyvatel.[6]

V roce 1861 byl zvolen do Moravského zemského sněmu; úspěch měl i ve všech dalších volbách až do roku 1896, kdy ze zdravotních důvodů již nekandidoval. Podle jiného zdroje byl poslancem zemského sněmu jen do roku 1887.[4]

V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii venkovských obcí, obvod Valašské Meziříčí, Uherský Brod, Místek atd. Slib složil 23. ledna 1874.[6][7] Nástup na Říšskou radu byl součástí aktivního zapojení moravských staročechů, za které kandidoval, do práce celostátního parlamentu, čímž se moravští Češi odklonili od politiky pasivní rezistence, kterou prosazovala česká reprezentace z Čech vedená Riegrem a Palackým. Moravští staročeši vystupovali dlouhodobě jako specifická politická formace, která již v 60. letech 19. století akcentovala kromě podpory českého státoprávního programu i zájmy Moravy. Už tehdy Šrom vystupoval spolu s Aloisem Pražákem a Antonínem Mezníkem jako hlavní reprezentant moravských Čechů a hájil moravskou autonomii před centralizačními tendencemi Riegra.[8] Na Říšské radě tehdy přistoupil ke konzervativnímu Hohenwartově klubu, který reprezentoval konzervativní německorakouské a federalistické opoziční síly.

Mandát v Říšské radě obhájil Šrom i ve volbách roku 1879 a volbách roku 1885, opět za kurii venkovských obcí na Uherskohradišťsku.[7]

Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k Českému klubu (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[9] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[10] Roku 1879 také nahradil ve vedení Moravské národní strany (moravská obdoba staročechů) dr. Aloise Pražáka, který se stal ministrem ve vládě Eduarda Taaffeho.[11] Nahradil tehdy Pražáka i v předsednictvu Českého klubu. Čeští poslanci od roku 1879 působili coby provládní síla podporující vládu Eduarda Taaffeho. V listopadu 1879 byl Šrom přítomen v tříčlenné delegaci, která panovníkovi předala pamětní spis shrnující české požadavky související s jejich provládní aktivitou.[12] Roku 1884 zastával post náměstka zemského hejtmana.[6] 18. ledna 1887 se stal doživotním členem Panské sněmovny[1] (jmenovaná horní komora Říšské rady). Na přelomu let 1886 a 1887 proto rezignoval na mandát poslance Říšské rady.[7] Od roku 1880 působil i u říšského soudu a od roku 1879 jako předseda kontrolní komise státního dluhu.[4][6]

Šrom jako vedoucí představitel českého lidu na Moravě[11] hájil práva Čechů i dalších slovanských národů v monarchii.[11] Ve zastupitelských orgánech se snažil o smírné řešení názorových rozdílů. V nekrologu je popisován jako svědomitý a pracovitý poslanec.[11] Požíval velkou vážnost, stal se čestným občanem řady obcí.[11] V rodném Milenově nechal postavit kříž u kaple (1871) a založil chudinský fond (z pozůstalosti).[13] Od roku 1881 byl předsedou společnosti pro české divadlo v Brně. Angažoval se v Moravsko-slezské společnosti pro orbu (zemědělství). Roku 1881 byl povýšen do šlechtického stavu (stal se rytířem).[4] Od roku 1895 ho ze zdravotních důvodů nahradil v čele Moravské národní strany Jan Žáček.[4][14] Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.[15]

Byl dvakrát ženat. První manželka Anna, rozená Šmídová (1827–1854) zemřela v šestinedělí po porodu syna Miloše Vojtěcha.[16] V lednu 1856 se v Brně oženil s Marií Frendlovou (1833–1918). Z druhého manželství vzešel syn Zdenko Karel.[17]

Reference

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).

  1. ↑ a b c d e Parlamentarier 1848–1918 . Republik Österreich Parlament . Heslo Šrom, František Alois Ritter von (1881) Dr. iur.. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  3. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  4. ↑ a b c d e f Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 13. Wien: , 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Šrom, František von (1825–1899), Jurist und Politiker, s. 63. (německy) 
  5. ↑ Dr. Alois František Šrom. Světozor. 5. 1879, roč. 13, čís. 18, s. 212–213. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Kronika. Zlatá Praha. 5. 1899, roč. 16, čís. 29, s. 348. Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  8. ↑ Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 236. Dále jen: Česká společnost 1848-1918. 
  9. ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
  10. ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  11. ↑ a b c d e A. S. JUDr. Fr. Al. rytíř Šrom. Světozor. 5. 1899, roč. 33, čís. 29, s. 348. Dostupné online. 
  12. ↑ Česká společnost 1848-1918. 329, 334, 479
  13. ↑ Milenov na stránkách Malenik.cz. www.malenik.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-15. 
  14. ↑ Česká společnost 1848-1918. 479
  15. ↑ František Alois Šrom . encyklopedie.brna.cz . Dostupné online. 
  16. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz . 2004 . Dostupné online. 
  17. ↑ Encyklopedie dějin města Brna. encyklopedie.brna.cz . 2004 . Dostupné online. 

Externí odkazy