František Alexandr Zach

Dnes je František Alexandr Zach tématem, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií az různých částí světa. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost byl František Alexandr Zach předmětem studia, debat a úvah. Jeho relevance a význam z něj činí téma všeobecného zájmu, protože jeho vliv zasahuje do různých oblastí, včetně kultury, politiky, vědy a techniky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s František Alexandr Zach, od jeho historie až po jeho dopad dnes, s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.

František Alexandr Zach
František Zach (1867)
František Zach (1867)
Narození1. května 1807
Olomouc
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí14. ledna 1892 (ve věku 84 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Alma materÉcole spéciale militaire
Povolánídiplomat, právník, vojenský velitel, úředník, knihovník, překladatel a sochař
OceněníŘád sv. Stanislava
Řád železné koruny
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Františka Alexandra Zacha

František Alexandr Zach (1. května 1807 Olomouc[1] – 14. ledna 1892 Brno[2]) byl český vojenský teoretik a voják působící v Srbsku a generál srbské armády. Byl velmi aktivním panslavistou, bojoval v mnoha válkách.

Život

František Alexandr Zach se narodil v Olomouci. Záhy však byl vychováván v Brně, kde patřil jeho otci hostinec U černého orla. V roce 1824 maturoval na německém gymnáziu v Brně, poté vystudoval práva ve Vídni a pracoval jako úředník v různých místech místní samosprávy na Moravě. Bojoval v polském Listopadovém povstání v roce 1830 (na straně Poláků), poté žil ve Francii, protože se bál politického pronásledování ze strany rakouských úřadů. Ve Francii se věnoval teorii vojenství, poté odešel do Srbska, kde se zúčastnil bojů za nezávislost. Událostí v roce 1848 se zúčastnil v Praze, byl členem delegace, která se zúčastnila Slovanského sjezdu za Čechy a Slováky. Zúčastnil se vojenské dobrovolnické výpravy proti revolučním maďarským košutovským silám, upírajícím nemaďarským národům Uherska veškerá práva na autonomii.[3] V roce 1849 se vrátil do Bělehradu, kde působil jako pedagog a voják. Založil srbskou vojenskou akademii, na níž později dlouhou dobu působil, byl rádcem knížete Michala Obrenoviće, posléze získal hodnost generála (vůbec nejvyšší hodnost, jakou kdy Čech získal v zahraniční armádě) a jako takový se zúčastnil válek s Turky v roce 1876, kde byl raněn a přišel o nohu. V roce 1882 se vrátil do českých zemí, žil v Brně, kde také v roce 1892 zemřel. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 73/hr. 19.

Odkaz

V Srbsku je velmi uznáván. V Brně je po něm pojmenována Zachova ulice. Jihomoravský kraj od roku 2007 uděluje Cenu Františka Zacha osobnostem, které výrazným způsobem vynikly na poli česko-srbských vztahů.[4]

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Olomouc Nová Ulice
  2. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Brno (kostel sv. Petra a Pavla)
  3. ↑ PEKAŘ, Josef. Dějiny československé. 2. vyd. Praha: Akropolis ISBN 80-900354-2-6. S. 166. 
  4. ↑ Laureátkou Ceny Františka Zacha se stala Judita Štouračová . Jihomoravský kraj . Dostupné online. 

Literatura

  • Zbyněk M. Duda. Generál František Alexandr Zach – osobnosti české minulosti. Historický obzor. 2005, roč. 16, čís. 3–4/2005. 
  • Zbyněk M. Duda. Výjimečný Evropan česko-srbský generál František Alexandr Zach. Historický kaleidoskop. 2009, čís. 1/09, s. 8–13. Dostupné online. ISSN 1802-1409. 
  • ŽÁČEK, Václav. František A. Zach. I. vydání. Praha: Melantrich, 1977. 321 s. cnb000410015.

Externí odkazy