François Bernier

Tento článek se bude zabývat tématem François Bernier, které v posledních letech získalo na relevanci díky svému dopadu na různé oblasti společnosti. Od svého vzniku podnítil François Bernier zájem odborníků i obyčejných lidí a vyvolal debaty a úvahy o jeho vlivu na každodenní život. Prostřednictvím této analýzy se snažíme nabídnout širokou a kompletní vizi François Bernier, zkoumáme její rozmanité aspekty a zkoumáme důsledky, které má v současném kontextu. Přezkoumáním různých úhlů pohledu a předložením relevantních informací se budeme snažit poskytnout čtenáři komplexní pochopení François Bernier a jeho dnešní důležitosti.

François Bernier
Narození25. září 1620
Joué-Étiau
Úmrtí22. září 1688 (ve věku 67 let)
Paříž
Alma materLyceum Ludvíka Velikého
Francouzská kolej
Univerzita v Montpellier
Povolánífilozof, lékař, spisovatel, objevitel a antropolog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Bernierovy rasové typy

François Bernier (25. září 1620 Joué-Etiau – 22. září 1688 Paříž) byl francouzský lékař a cestovatel, který mezi prvními provedl rasové dělení lidstva do čtyř skupin na základě somatických hledisek.

François Bernier se narodil v rolnické rodině a staral se o něj strýc. Přes chudé poměry, z nichž vzešel, se jeho výjimečný talent neztratil. Od 15 let studoval v Paříži na Collège de Clermont. Posléze se stal žákem významného atomisty Pierra Gassendiho, s nímž pobýval střídavě až do konce filosofova života. V roce 1652 získal v Montpellieru doktorát z medicíny.

Již o pět let dříve Bernier navštívil Polsko a Německo. Na podstatně delší čas však opustil Francii až po smrti Gassendiho. Procestoval během dvou let Egypt (rok pobyl v Káhiře), Etiopii, Palestinu a další především arabská území. Od roku 1658 žil na indickém poloostrově. Jako první a na dlouhou dobu poslední Evropan navštívil a popsal Kašmír.

Říše Velkých Mughalů se stala místem Bernierova pobytu na dvanáct let. Dostal se jako lékař až do služeb samotného vládce Aurangzeba. Přes okázalý rozkvět říše (mramorové paláce, velká armáda) viděl již problémy v nejrůznějších oblastech (hospodářské, politické, náboženské, sociální), díky čemuž předvídal její pád v době, kdy na něj stěží někdo pomyslel. Kladně nehodnotil ani stav místního lékařství (zákaz pitev), matematiky a astronomie (ovlivnění magií a astrologií). Do značné míry se tím lišil od toho, jak Indii vnímali učenci v Evropě.

Dne 24. dubna 1684 uveřejnil anonymně článek, v němž rozdělil lidstvo do čtyř skupin bez hierarchického členění:

  • Evropané, západní Asiaté
  • Východní Asiaté
  • Černoši
  • Laponci

V dalším roce navštívil Londýn, ale umřel o čtyři roky později v Paříži.

Externí odkazy