Fischerova–Tropschova syntéza
V tomto článku budeme hovořit o Fischerova–Tropschova syntéza, tématu, které je v posledních letech předmětem velkého zájmu a debat. Fischerova–Tropschova syntéza upoutal pozornost akademiků, profesionálů i nadšenců a není divu, vzhledem k jeho dopadu na tak rozmanité aspekty, jako je společnost, kultura, technologie a ekonomika. Během několika následujících řádků prozkoumáme různé aspekty Fischerova–Tropschova syntéza, od jeho počátků až po jeho současný vliv, odhalíme jeho složitost a nabídneme komplexní pohled na toto fascinující téma. Jsme si jisti, že na konci tohoto článku získáte hlubší znalosti a uznání Fischerova–Tropschova syntéza.
Fischerova–Tropschova syntéza je katalyzovaná chemická reakce, ve které jsou oxid uhelnatý a vodík, příp. methan za teploty 200-350 °C a pod velkým tlakem přeměňovány na různé kapalné uhlovodíky. Obvyklé katalyzátory mají za základ železo, kobalt, nikl nebo ruthenium. Hlavním účelem této syntézy je výroba umělé náhrady ropy.[1]
Původní reakce
Původní Fischerovu–Tropschovu syntézu lze popsat následujícími chemickými rovnicemi:
- 2 CH4 + O2 → 4 H2 + 2 CO
- (2n+1) H2 + n CO → CnH2n+2 + n H2O
Vzniklé uhlovodíky mohou být rozděleny frakční destilací a rafinovány jako klasická ropa.
Oxid uhelnatý a vodík lze vyrobit částečnou oxidací uhlí nebo biomasy (viz zplyňování). Zdrojem methanu může být např. zemní plyn.
Vývoj
Od objevu německých vědců Franze Fischera a Hanse Tropsche ve dvacátých letech bylo provedeno mnoho vylepšení původní syntézy a nyní se toto označení používá na širokou paletu podobných reakcí.
Tuto syntézu ve velkém měřítku používaly Japonsko[2] a nacistické Německo během druhé světové války a Jihoafrická republika za apartheidu, kdy tyto země neměly přístup k ropě a byly nuceny vyrábět její náhradu z uhlí.
V současnosti je její význam nízký z důvodu vysokých finančních nákladů a relativně nízké ceny klasické ropy. Diskutuje se o nutnosti jejího opětovného širokého uplatnění v budoucnu, kdy se začne těžba klasické ropy snižovat (viz ropný vrchol).
O využití této metody se uvažuje také v případě velmi odlehlých nalezišť zemního plynu, čímž by se snížily náklady na jeho transport.
Odkazy
Reference
- ↑ Václav Peer; Jan Najser; Rafal Chlond. Syntéza kapalných paliv . Lednice: 2013 . Dostupné online.
- ↑ Anthony N. Stranges. Synthetic Fuel Production in Prewar and World War II Japan: A Case Study in Technological Failure. www.fischer-tropsch.org . . Dostupné v archivu pořízeném dne 15-12-2006.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fisher-Tropschova syntéza na Wikimedia Commons
