Filip Heger

Význam Filip Heger v dnešní společnosti je nepopiratelný. Ať už jako veřejná osoba, téma debaty nebo významné datum, Filip Heger zaujímá relevantní místo v každodenní konverzaci. Jeho dopad se vztahuje na všechny aspekty života, od politiky po zábavu, ovlivňuje naše názory, rozhodnutí a činy. V tomto článku prozkoumáme, jak Filip Heger formoval naši společnost a jak nadále hraje ústřední roli v našich životech.

Filip Heger
Narození17. dubna 1734
Kladruby u Stříbra
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí26. ledna 1804 (ve věku 69 let)
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolánístavitel, architekt
DětiFrantišek Heger (1766–1831)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Filip Heger (17. dubna 1734 Kladruby u Stříbra[1] – 26. ledna 1804 Praha), někdy psán i jako Philipp Heger, Höger, Hoeger nebo Heker, byl český stavitel, architekt a kreslíř z období pozdního baroka a klasicismu.

Život a dílo

O jeho mládí a studiu bližší údaje nejsou. Začátky působení v roli stavitele a architekta jsou doloženy až v 60. letech 18. století, kdy pracoval pro Františka Josefa Pachtu v Bezně (nová kostnice, přestavba zámku, nová věž kostela sv. Petra a Pavla, nová fara) a v Jablonném v Podještědí (podíl na závěrečné fázi přestavby zámku Nový Falkenburg, kde je mu připisována např. oranžérie).[2]

V roce 1766 se v Jablonném jeho manželce Johaně narodil syn František.[3] V roce 1770 získal Filip Heger domovské právo v Praze, která pak byla také jeho častým působištěm.

V letech 1761–1766 realizoval přestavbu kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Slatinách.[4] V roce 1767 postavil zámecký kostel sv. Václava v předzámčí ve Stránově,[5] v roce 1771 kostel sv. Anny v Božím Daru. Je mu připisováno také autorství přestavby radnice v Kašperských Horách (1770). V letech 1772–1780 projektoval kostel Povýšení svatého Kříže v Ostružně.[6] Přestavba a rozšíření kostela Narození Panny Marie v Jablonném v Podještědí včetně nové věže je z let 1781–1785.

Z jeho pražských stavitelských prací patří k významným úpravy paláce Pachtů z Rájova (Nové mincovny) v roce 1784 a paláce Losyů z Losinthalu (dnešní Lidový dům) v roce 1787. Na Starém Městě v roce 1790 upravil klasicistně Dům U Zlaté dvojky.

V roce 1793 navrhl rokokovou úpravu interiéru zámku v Benátkách nad Jizerou.[7] Po požáru v roce 1795 navrhl přestavbu radnice ve Slaném.

Kromě stavitelské a architektonické činnosti se uplatnil i jako kreslíř. V letech 1792–1796 vydal vlastním nákladem akvarelem kolorované třicetilistové album kreseb významných pražských staveb, které vytvořil spolu se svým synem Františkem Hegerem (1766–1831, později rovněž působil jako architekt); rytecky kresby reprodukoval Kašpar Pluth.[8]

Spolu s Ignácem Palliardim se zasloužil o založení Zápisné knihy pražských stavitelů, cechovní knihy registrující jména všech stavitelů, kterým byla udělena v Praze koncese (údaje zahrnující období 1639–1903 jsou důležitým pramenem pro poznání české architektury, v roce 1996 je zpracovala Ivana Ebelová).[2]

Galerie

  • Věž kostela sv. Petra a Pavla, Bezno
    Věž kostela sv. Petra a Pavla, Bezno
  • Oranžérie, Nový Falkenburk
    Oranžérie, Nový Falkenburk
  • Kostel sv. Václava, Stránov
    Kostel sv. Václava, Stránov
  • Kostel sv. Anny, Boží Dar
    Kostel sv. Anny, Boží Dar
  • Kostel Povýšení svatého Kříže, Ostružno
    Kostel Povýšení svatého Kříže, Ostružno
  • Jedna z Hegerových ilustrací: Před pražským orlojem (1793)
    Jedna z Hegerových ilustrací: Před pražským orlojem (1793)

Odkazy

Reference

  1. ↑ LAB.SNG. Filip Heger. Web umenia . . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b CHRÁSTECKÁ, Marie. Hrabě František Josef Pachta v roli stavebníka i stavitele. Architektonická proměna rodových statků Františka Josefa Pachty v pozdním baroku. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění, 2017. 179 s. Dostupné online. Diplomová práce. 
  3. ↑ Archivní vademecum SOA v Litoměřicích. vademecum.soalitomerice.cz . . Dostupné online. 
  4. ↑ kostel Nanebevzetí Panny Marie - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online. 
  5. ↑ POCHE, Emanuel, et al. Umělecké památky Čech. Sv. 3, P–Š. 1. vyd. Praha: Academia, 1980. 538 s. S. 439. 
  6. ↑ kostel Povýšení sv. Kříže - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz . . Dostupné online. 
  7. ↑ Zámecká budova. pamatky.benatky.cz . . Dostupné online. 
  8. ↑ Filip Heger – Encyklopedie knihy. www.encyklopedieknihy.cz . . Dostupné online. 

Literatura

  • WIRTH, Zdeněk, et al. Umělecké památky Čech. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1957. 940 s. S. 924, 925. 
  • JINDROVÁ, Jarmila. Praha 1792-1794 v rytinách Filipa a Františka Hegerů. Soubor 12 obrazů. 1. vyd. Praha: Orbis, 1969. 
  • Plán Prahy z roku 1791. Ilustrace Filip Heger a František Heger. 1. vyd. Praha: Kartografie, 1980. 
  • EBELOVÁ, Ivana. Zápisná kniha pražských stavitelů 1639–1903. 1. vyd. Praha: Artefactum, 1996. 93 s. 
  • CHRÁSTECKÁ, Marie. Hrabě František Josef Pachta v roli stavebníka i stavitele. Architektonická proměna rodových statků Františka Josefa Pachty v pozdním baroku. Praha, 2017. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Ústav dějin křesťanského umění. Vedoucí práce Daniela Štěrbová. Dostupné online.

Externí odkazy