Ignác Jan Nepomuk Palliardi
Dnes zůstává Ignác Jan Nepomuk Palliardi tématem velkého významu a zájmu širokého publika. S rozvojem technologií a společenskými transformacemi se Ignác Jan Nepomuk Palliardi stal ústředním problémem, který ovlivňuje různé aspekty našeho každodenního života. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Ignác Jan Nepomuk Palliardi nadále vyvolává neustálé diskuse a analýzy. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Ignác Jan Nepomuk Palliardi s cílem nabídnout ucelenou a obohacující vizi na toto téma, která i nadále přitahuje pozornost širokého spektra čtenářů.
| Ignác Jan Nepomuk Palliardi | |
|---|---|
| Narození | 15. května 1737 nebo 5. května 1737 Praha |
| Úmrtí | 18. března 1821 (ve věku 83 let) Praha |
| Povolání | štukatér, architekt, kameník a stavitel |
| Rod | Palliardi (rodina) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ignác Jan Nepomuk Palliardi (15. května 1737[1] – 18. března 1821) byl český architekt, stavitel a štukatér italského původu. Navrhoval stavby a prováděl jejich dekoraci ve stylu pozdního baroka a raného klasicismu.
Život
Narodil se v Praze. Jeho kmotrem se stal jeden z nejznámějších barokních architektů, Kilián Ignác Dienzenhofer. Rodina Palliardiů přišla do Čech z Itálie. Žila v Praze několik generací, nejčastěji na Malé Straně, kde Ignác Jan Palliardi navrhl tři domy a podílel se i na jiných stavbách. Kromě toho se účastnil i několika realizací po Čechách. Tradici stavitelů a c. k. stavebních ředitelů udržovali dále jeho syn Ignác Alois (s nímž bývá autorství Ignáce Jana někdy zaměňováno), a vnuk Josef Palliardi (1798–1870).[2]
Dílo (včetně spoluúčasti)
Praha
- Desfourský palác, pozdější palác Porgesů z Portheimu, Nové Město, Národní třída 38 (1761–1776)
- Dům U zlatého půlkola, Staré Město, Karlova 11 (1794)
- Strahovský klášter – knihovna (1782–1785)
- Thunovský (Leslieovský palác) – dostavba (1785–1792)
- Lobkovický palác (1769)
- Ledebourský palác (1787)
- Malý Buquoyský palác (1763–1771)
- Deymovský palác, Nové Město, Voršilská 8 (před 1821)
- MacNevenův palác, nyní Památník Františka Palackého, Nové Město, Palackého 7
- Dům Jakuba Wimmera, resp. nájemný dům Anny Wimmerové, Staré Město, Rytířská 18 (1795)
- Dům Josefa Dobrovského (Werichova vila) – přestavba (1803)
- kostel sv. Vavřince na Petříně – přestavba, (do 1770)
- Karlův most – obnova po povodni (1784)
- mnoho měšťanských domů
Čechy
- Zámek Bečváry (1766–1774)
- Zámek Kozel u Plzně – dostavba (kolem 1795)
- Zámek Svojšice – v letech 1755–1759 za vlády Michaela Jana z Althanu byla provedena významná rokoková přestavba
- Mladoboleslavský hrad – přestavba
- Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech – oprava a přestavba po požáru (1785–1788)
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ignác Jan Nepomuk Palliardi na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz . . Dostupné online.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz . . Dostupné online.
Literatura
- SEYDLOVÁ, Miloslava. Umělecká rodina Palliardiů. Ochrana památek. 1952, roč. 27, čís. 1–2, s. 7–8. Dostupné online.
- Pavel Vlček a kolektiv: Umělecké památky Prahy, díl I., Staré Město a Josefov. Praha 1996, s. 9, 174, 191, 205, 238, 359, 404, 454, 534, 554, 606, 627, 664, 735.
- Růžena Baťková a kolektiv: Umělecké památky Prahy, díl II., Nové Město a Vyšehrad. Praha 1998.
- VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 623 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 535.
