Eutokios
V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Eutokios, prozkoumáme jeho mnohé aspekty a jeho dopad na různé aspekty společnosti. Od jeho vzniku až po jeho současný vývoj se ponoříme do cesty přes Eutokios, analyzujeme jeho význam v historii, jeho relevanci dnes a jeho projekci do budoucnosti. Prostřednictvím různých přístupů a perspektiv přiblížíme Eutokios z různých úhlů pohledu a nabídneme čtenáři ucelenou a obohacující vizi, která nám umožní pochopit její skutečný rozsah a význam v dnešním světě.
| Eutokios | |
|---|---|
| Narození | 480 Aškelon |
| Úmrtí | 6. století |
| Povolání | matematik a filozof |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Eutokios z Aškelonu (Εύτόκιος, do latiny přepisováno jako Eutocius) kolem 480, Aškelon – kolem 540, Alexandrie) byl řecký matematik a filosof pozdního starověku, známý především díky svým komentářům k dílům Archimédovým a Apollóniovým.
Život
O Eutokiově životě je známo velice málo, a to z náhodných poznámek v jeho spisech. I rok narození a úmrtí je hypotetický, o rodišti Aškelonu na pobřeží dnešního Izraele svědčí jeho přízvisko. Protože patřil k novoplatónské škole v Alexandrii, kde potom patrně také učil, zmiňuje se někdy jako Eutokios Alexandrijský. Snad byl žákem matematika Isidora z Milétu (442–537), architekta chrámu Hagia Sofia v Konstantinopoli, podle jiných byl jeho učitelem slavný filosof Ammonios Hermeiou (kolem 440 - po 517), jemuž věnoval jeden ze svých spisů. Když Eutokios ukončil své vzdělávání, stal se patrně učitelem filosofie v Alexandrii, podle některých snad i placeným.
Dílo
Z Eutokiova díla se zachovaly čtyři matematické spisy, které mu lze bezpečně přisoudit:
- Komentář a kritické vydání spisu o kuželosečkách (Konika) slavného matematika Apollonia z Pergy. Eutokiova redakce prvních čtyř knih díla je jediný dochovaný řecký text tohoto díla. Další tři knihy se zachovaly v arabském překladu, poslední se ztratila.
- Komentář k Archimédovu spisu o kouli a válci (Peri sfairas kai kylindrú), který Eutokios věnoval Ammoniovi.
- Komentář k Archimédovu spisu o měření kruhu (Kyklú metrésis)
- Komentář k Archimédovu spisu o rovnováze rovinných ploch (Epipédōn isorrhopíai).
Komentáře neobsahují žádné původní myšlenky Eutokiovy, ale pečlivě vykládají myšlenky dřívějších matematiků se snahou o přesnost i srozumitelnost. V komentáři ke kuželosečkám zmiňuje poznámky k první knize slavného pojednání Mathematiké syntaxis (Almagest) Klaudia Ptolemaia, které snad sám napsal, které se však nezachovaly.
Ve filosofii se novoplatonik Eutokios věnoval Aristotelově logice a podle svědectví současníka vyučoval podle Porfyriova úvodu k Aristotelovým Kategoriím. Zachoval se i Eutokiův astrologický spis a jeden ze zachovaných rukopisů mu připisuje rozsáhlý horoskop, sestavený v Alexandrii pro den 28. října 497.
Recepce
V 9. století použil arabský překladatel knihy o kuželosečkách i Eutokiovu redakci, roku 1269 přeložil Vilém z Moerbeke dva z komentářů k Archimédovi do latiny a kolem roku 1450 přeložil Jacobus Cremonensis z pověření papeže Mikuláše V. všechny. Tyto komentáře vyšly poprvé tiskem roku 1544 v Basileji, latinský překlad 1568 v Boloni. Archimédovy řecké spisy s Eutokiovými komentáři vydal roku 1710 Edmund Halley.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eutokios na německé Wikipedii.
