V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Engelbert Šubert, prozkoumáme jeho vícero aspektů, jeho dopad na společnost, jeho vývoj v čase a jeho význam v současném kontextu. Od svých počátků až po současnost hraje Engelbert Šubert zásadní roli v různých oblastech a vyvolává debaty, úvahy a emoce mezi těmi, kteří ji zažili. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme jeho vliv na různé kultury, jeho význam v historii a jeho promítání do budoucnosti. Nezáleží na tom, zda je Engelbert Šubert osoba, téma, datum nebo jakýkoli jiný prvek, protože jeho význam přesahuje hranice a otevírá nekonečné možnosti k pochopení jeho podstaty a jeho dopadu na svět kolem nás.
Engelbert Šubert | |
---|---|
13. ministr školství a národní osvěty ČSR | |
Ve funkci: 22. září 1938 – 4. října 1938 | |
Předseda vlády | Jan Syrový |
Předchůdce | Emil Franke |
Nástupce | Stanislav Bukovský |
Narození | 25. září 1879 Valašské Meziříčí ![]() |
Úmrtí | 20. ledna 1946 (ve věku 66 let) Praha ![]() |
Profese | pedagog |
Commons | Engelbert Šubert |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Engelbert Šubert (25. září 1879 Valašské Meziříčí[1] – 20. ledna 1946 Praha) byl český a československý státní úředník a politik, koncem první republiky krátce ministr školství a národní osvěty.
Působil jako středoškolský profesor. Publikoval pravidla chování a vydal spis Šimona Lomnického z Budče.[2] K roku 1938 se uvádí jako přednosta odboru ministerstva školství a národní osvěty.[3]
Od 22. září 1938 zastával post ministra školství a národní osvěty v první vládě Jana Syrového. Na postu setrval do 4. října 1938.[4][3][5]