V současném světě nabyl Encefalitida na významu, který přesáhl hranice a stal se tématem zájmu širokého spektra společnosti. Jeho význam se projevuje v různých oblastech, od politiky a ekonomiky až po kulturu a zábavu. Encefalitida upoutal pozornost odborníků, akademiků, kritiků a široké veřejnosti, vyvolal debaty, úvahy a analýzy, které se snaží pochopit jeho dopad a vliv v současnosti. V tomto smyslu si tento článek klade za cíl ponořit se hlouběji do tématu Encefalitida, prozkoumat jeho různé aspekty a nabídnout širokou a kompletní vizi, která vymezí jeho rozsah a význam v současném světě.
Encefalitida čili zánět mozku je souhrnné označení pro zánětlivá onemocnění mozku, většinou infekční povahy. Projevuje se bolestmi hlavy, zvýšenou tělesnou teplotou, únavností, často ztuhlostí šíje (nuchální rigidita). V pokročilých případech příznaky zahrnují i křeče, třes, poruchy hybnosti, poruchy paměti, poruchy chování, poruchy vědomí (delirium, somnolence až kóma), halucinace či afázii. V některých případech nastává smrt.
Průběh onemocnění může být mírný, někdy zcela asymptomatický. Příčinou bývá nejčastěji bakteriální, virové nebo parazitické onemocnění (prvoci – mozková malárie aj.).
Zánět mozku je často doprovázen:
Základním krokem ke správné diagnóze je především pečlivý rozbor likvoru včetně mikroskopického, sérologického vyšetření a vyšetření řetězové polymerázové reakce. Následuje využití elektroencefalografické a rentgenové techniky, CT a magnetická rezonance. Je rovněž doporučeno opakovat lumbální punkce a pravidelně ověřovat likvorové testy.
Analýza mozkomíšního moku obvykle vykazuje přítomnost pleiocytózy (mononukleární, v časném stadiu i polynukleární), zvýšený obsah bílkoviny, běžnou nebo mírně sníženou hladinu glukózy (TBC, mykózy, bakteriózy, amébové encefalitis).
Mírnější encefalitidy, mezi něž umisťujeme mj. klíšťovou meningoencefalitidu, většinou nezanechávají očividná rezidua, ačkoliv mohou zapříčinit neurastenické obtíže se spánkem, soustředěním nebo pohybovou koordinací. V ojedinělých případech mohou být i letální. Chronické, progresivní, herpetické či jiné akutní formy encefalitis (rubeola, spalničky) občas vyúsťují v rozličná neurodegenerativní onemocnění (nejčastěji demenci) a poruchy hybnosti (např. paréza, paralýza či chorea).