Tento článek se bude zabývat tématem Ekonomie práce, které se stalo relevantním v různých oblastech a kontextech. Od svého vzniku vzbuzuje Ekonomie práce díky svému působení a pozadí zájem a zvědavost širokého spektra veřejnosti. V průběhu let Ekonomie práce vyvolal debaty, výzkumy a různé pohledy, které přispěly k obohacení znalostí na toto téma. Proto je nezbytné důkladně prozkoumat různé aspekty související s Ekonomie práce, stejně jako jeho důsledky a dopady na současnou společnost. Prostřednictvím podrobné a kritické analýzy je cílem poskytnout úplnou a aktualizovanou vizi Ekonomie práce s cílem podpořit informované a konstruktivní úvahy o tomto fenoménu.
Ekonomie práce je obor ekonomie, který zkoumá trh práce a jeho vztahy k ostatním ekonomickým činitelům. Základním zájmem je popis zákonitostí vztahů dodavatele práce (pracovníků, zaměstnanců) a žadatelů o služby práce (zaměstnavatelů), především ve vztahu k faktorům, jako jsou mzdy, zisky, zaměstnanost a hrubý domácí produkt. Specifičnost těchto vztahů vyplývá z toho, že firmy, které na trhu obvykle bývají na straně nabídky, jsou na trhu práce na straně poptávky, a běžní lidé, obvykle konzumenti, jsou zde na straně nabídky, což vede k jistým specifikům a neobvyklostem.
V ekonomii práce se uplatňují jak analýzy mikroekonomické (studují roli jednotlivců a jednotlivých firem na trhu práce), tak makroekonomické (zkoumají vzájemné vztahy mezi trhem práce, trhem se zbožím, peněžním trhem a zahraničním obchodem). Velkým tématem makroekonomie práce je nezaměstnanost a její různé druhy.
Postkeynesovství staví do kontrastu liberální definici ekonomie Lionela Robbinse (neoklasická ekonomie) s „heterodoxní definicí ekonomie: studium tvorby sociálního přebytku a sociální distribuce zdrojů společnosti“.[1] Podle Pasinettiho jsou jádrem „keynesovské revoluce“ tyto principy, které determinují jiný pohled na ekonomii práce:[2]
Post keynesiánský pohled na trhy práce (princip efektivní poptávky) jsou v rozporu s názorem neoklasické ekonomie (Sayův zákon trhu).[3][4][5] Lidé drží peníze kvůli nejistotě a toto chování vede k problémům s poptávkou a nezaměstnanosti, protože firmy nemohou vyrábět peníze. Paul Davidson to popisuje tak, že peníze nerostou na stromech.[6] Primární příčinou nezaměstnanosti je nedostatek efektivní poptávky a absence pracovních míst. Stát má doplnit poptávkovou politiku o nabídkovou politiku skrze strukturální (průmyslovou, regionální a sociální) politiku.
Porovnání neoklasické a heterodoxní ekonomie na zaměstannost | |
---|---|
Liberální ekonomie | Úroveň zaměstnanosti práce je jen jednoduchá funkce křivek nabídky a poptávky po práci, kde je poptávka produktem mezních příjmů faktoru práce a nulová nezaměstnanost znamená očištěný trh práce. |
Heterodoxní eknomie | Agregátní poptávka řídí produkci a úroveň zaměstnanosti. Produkce ve světě PKE téměř vždy probíhá pod plnou výrobní kapacitou, kde jsou konstantní mezní náklady. Ceny jsou jednoduše tvořeny systémem „nákladů plus“ nebo „přirážky“ k nákladům (marže), které jsou určovány tržní silou a tím, zda jste na trhu „cenovým lídrem“ nebo „příjemcem ceny“. Nabídka reaguje na růst poptávky a Akumulace kapitálu je funkcí očekávaného růstu poptávky; stejně jako práce. |
Post keynesiánská ekonomie tvrdí, že trhy práce se nemusí nutně chovat dobře, že mzdová sazba není obyčejná „cena“ a že snižování mezd může mít na hospodářskou aktivitu zvrácené účinky v rozporu s neoklasickou teorií.[7] Mzdy nejsou stanoveny s ohledem na marginální produkt práce, ale stanovení mezd je ovlivněno pojmem spravedlnosti a sociálních norem a tyto faktory mohou ovlivnit všechny atributy práce.
Duální hypotéza trhu práce | |
---|---|
Centrum | Mzdy a produktivita vysoké, náklady na odbornou přípravu pracovníků jsou vysoké a existuje vyšší stupeň odborové organizace |
Periferie | Mzdy obecně nízké, vyžaduje se jen málo školení a vysoký obrat |
Post keynesiánci zaujímají k politice nezaměstnanosti odlišný přístup a odmítají liberální pojetí ekonomie blahobytu, protože věří, že dokonalý trh práce je mýtus.[8] U Post Keynesianů jsou to změny zaměstnanosti, které vedou ke změnám reálných mezd a nikoliv obráceně. Nezaměstnanost může nastat, i když jsou mzdy flexibilní a trhy práce konkurenceschopné. Důvodem je, že mzdová sazba se používá spíše k určení úrovně hodin práce než k vyčistění trhu práce.[4][9][10][11][12][13][14]
Post-keynesovci popisují současný ekonomický systém za Globálně-manažerský financializující kapitalismus. Pro tuto stávající formu kapitalismu jsou typické tyto fenomény, kde společnost odstupňovaných nerovností je nahrazena společností naprosté nesouměřitelnosti:[15][16][17][18]
Globálně-manažerský kapitalismus | |
---|---|
Makro | Stagnující ekonomický růst po roce 1980, stagnující nebo klesající skutečné mzdy mimo horních 10 procent příjmových vrstev (a zejména v rámci horního 1 procento), podstatný růst nestability ekonomik a ekonomické nerovnosti, s bezprecedentní expanzí finančního průmyslu a různých exotických finančních aktiv do všech oblastí lidského života a strukturální rozpočtové deficity. |
Mikro | V následujících dekádách bude zautomatizována až polovina stávajících pracovních míst bez náhrady. Technologiemi poháněné štěpení pracovního trhu na vysoce kvalifikovaná, výborně placená pracovní místa, která nepůjde zautomatizovat, na straně jedné a nízko kvalifikovaná, špatně placená, prekarizovaná (v důsledku reforem "flexibilizace") místa na straně druhé, která se zautomatizovat nevyplatí. Vše mezi tím, a tím i střední vrstvy společnosti, v podstatě zmizí. |
Práce |
|
Expanzivní poptávková politika, vyšší regulace trhu práce a vyšší růst reálných mezd mohou mít příznivé účinky na produktivitu, růst a zaměstnanost.[19][20][20][21]
Post-Keynesovská doporučení | |
---|---|
Nabídková | Průmyslová, regionální a sociální (např. skrz Job guarantee program) |
Poptávková | Aktivní fiskální, kde by expanze poptávky měla snížit nezaměstnanost a pomoci napravit rovnováhu (rozdělení moci) sil mezi kapitálem/rentou a prací. |
Inflační | Cílená příjmová a daňová politika (např. podpora minimálních mezd s progresivními daněmi) |
Platební bilance | Mezinárodní koordinace expanze poptávky a kontrola spekulací s měnami, kde by se neprohlubovala propast v zadlužování státu (čistá investiční pozice) |
Růst produktivity práce | Reforma vztahů na pracovišti, řízení lidských zdrojů a reformy corporate governance od liberálně-predátorské wall-street shareholder filosofie (logika "zmenšování a distribuce") k logice zachovat a investovat (tzv. post-keynesovská Dlouhá správa věcí veřejných). |
Politický režim | Strach z nezaměstnanosti má být nahrazen pozitivními opatřeními průmyslové demokracie jako hlavní motivace pro angažovanost v práci a v politické demokracii. |
Finanční systém | Finanční systém by měl být reformován tak, aby eliminoval diskriminaci jiných forem vlastnictví (družstva, apod.) a podporoval sociálně žádoucí projekty. |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Labour economics na anglické Wikipedii.