V dnešním světě se Dzjaržynskaja hara stal tématem velkého zájmu a debat. S rozvojem technologií a globalizací získala Dzjaržynskaja hara klíčovou roli v současné společnosti. Ať už v politice, ekonomice, kultuře nebo v jakékoli jiné oblasti, Dzjaržynskaja hara zanechal hlubokou stopu v našich životech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Dzjaržynskaja hara a jeho dopad na dnešní svět, analyzujeme jeho význam a vliv v různých oblastech. Od jeho vzniku až po současný vývoj se podíváme do hloubky na Dzjaržynskaja hara a jeho roli v naší společnosti.
Dzjaržynskaja hara Гара Дзяржынская | |
---|---|
![]() Dzjaržynskaja hara | |
Vrchol | 345 m n. m. |
Seznamy | Nejvyšší hory evropských zemí |
Poznámka | nejvyšší vrchol Běloruska |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | ![]() |
Pohoří | Běloruské vrchy |
Souřadnice | 53°50′55″ s. š., 27°3′57″ v. d. |
![]() ![]() Dzjaržynskaja hara | |
Povodí | Dněpr, Němen |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dzjaržynskaja hara (bělorusky Дзяржынская гара) je nejvyšší kopec Běloruska, má nadmořskou výšku 345 m. Nachází se v Minské vysočině (která je součástí Běloruských vrchů), 30 kilometrů západně od Minsku, u města Dzjaržynsk, na katastru vesnice Skirmuntava. Původně se kopec jmenoval Svjataja Hara (Святая гара) tj. Svatá hora. V roce 1958 byl na počest sovětského revolucionáře Felixe Dzeržinskeho (bělorusky Dzjaržynski, Дзяржынскі) přejmenován na současný název.
Na konci 90. let byla na hoře postavena žulová deska s běloruským nápisem „Dzjaržynskaja hara. Nejvyšší bod Běloruska. Výška 345 m n. m.“ V současnosti místo funguje jako památník.
Z geologického hlediska je hora součástí morény z doby ledové. Je pokrytá spraší (hlínou a písčitou hlínou).
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Дзержинская (гора) na ruské Wikipedii.