Dukelský průsmyk
V dnešním světě je Dukelský průsmyk téma, které upoutalo pozornost velkého množství lidí. Ať už kvůli svému významu ve společnosti, jeho dopadu na populární kulturu nebo jeho významu v historii, Dukelský průsmyk se stal tématem zájmu mnoha. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Dukelský průsmyk, od jeho původu a vývoje až po jeho vliv v různých oblastech. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se budeme snažit vnést světlo do tohoto tématu a poskytnout našim čtenářům jasný a komplexní pohled.
| Dukelský průsmyk Dukliansky priesmyk Przełęcz Dukielska | |
|---|---|
 Památník v Dukelském průsmyku | |
| Základní informace | |
| Světadíl | Evropa |
| Pohoří | Karpaty |
| Nižší útvar | Nízké Beskydy Laborecká vrchovina |
| Průjezdnost | silnice I/21 |
| Výška sedla | 502 m n. m. |
| Stát |  Polsko |
| Kraj | Podkarpatské vojvodství |
| Město | Barwinek |
| Povodí | Visla |
| Stát |  Slovensko |
| Vyšší celek | Prešovský |
| Město | Vyšný Komárnik |
| Povodí | Tisa |
| Poloha | |
  Dukelský pr. | |
| Souřadnice | 49°25′3,79″ s. š., 21°41′44,87″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dukelský průsmyk (slovensky Dukliansky priesmyk, polsky Przełęcz Dukielska, 502 m n. m.) je průsmyk (sedlo) v severní části Laborecké vrchoviny, mezi vrchem Kýčera (579,0 m n. m.) a Porubským sedlem. Sedlem probíhá slovensko-polská státní hranice.
Na slovenském území přímo pod sedlem pramení na jih tekoucí Ladomirka. Jde o nejnižší a nejschůdnější přechod přes pohraniční hřeben Laborecké vrchoviny nad obcí Vyšný Komárnik.
Průsmykem vede důležitá silnice mezi Slovenskem a Polskem, silnice I/21 spojující slovenské město Svidník s polským městem Dukla, podle kterého byl průsmyk pojmenován.
Také jde o významnou křižovatku turistických cest: červeně značená mezinárodní trasa E3 z Porubského sedla po státní hranici dál na východ, vychází odtud červeně značená Cesta hrdinů SNP (součást mezinárodní trasy E8) do obce Medvedie. Na polské straně se připojují další dvě turistické stezky. Pod průsmykem se nalézá velké parkoviště, bufet a hotel.
Historie
První světová válka
V roce 1915 přešlo u Dukelského průsmyku do ruského zajetí 1800 mužů z 28. pěšího pluku.
Karpatsko-dukelská operace během druhé světové války
Dukelský průsmyk je znám z doby 2. světové války, kdy zde probíhala Karpatsko-dukelská vojenská operace, při které v období od 8. září 1944 do 27. listopadu 1944 zahynulo nebo bylo zraněno až 85000 sovětských a 6500 československých bojovníků.
Památník a hřbitov příslušníků 1. československého armádního sboru je národní kulturní památkou, na hřbitově se nacházejí hroby se jmény 1265 padlých bojovníků. Pod sedlem stojí kamenný pylon (výška 28 m) s monumentálním sousoším (slovenský název: „Vďaka matky sovietskemu vojakovi za oslobodenie“) a obřadní síní. Před památníkem byla vysázena „Alej hrdinů Dukly“. Přímo na státní hranici byla na místě bývalé „Pozorovatelny generála Ludvíka Svobody“ postavena 49 metrů vysoká věž.
Od Dukelského průsmyku až po obec Krajná Poľana se rozkládá areál Vojenského přírodního muzea na Dukle a Památník pyrotechniků (čtyři metry vysoký žulový kvádr s rukama, symbolizuje ženistu zneškodňujícího miny nastražené Němci).
Literatura
- FÁBERA, Miloslav. Dukla. Praha: Tiskové oddělení Hlavní správy výchovy a osvěty při M.N.O., 1945. 47 s.
Související články
- 1. československý armádní sbor
- Slovenské národní povstání
- Dukla (rozcestník)
- Dukelské bojiště a památníky Karpatsko-dukelské operace
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dukelský průsmyk na Wikimedia Commons - Hlásí se Polní pošta! – pořad Českého rozhlasu Plus o bývalém armádním vysílání; obsahuje unikátní ukázku z pamětí majora Vladimíra Tyrka, který jako první vztyčil vlajku na československém území.
