Ženijní vojsko

Ženijní vojsko je téma, které upoutalo pozornost lidí po celém světě. Od svého vzniku vzbudil velký zájem a stal se předmětem četných debat a diskuzí. Ať už kvůli svému dnešnímu významu nebo historickému dopadu, Ženijní vojsko je i nadále problémem velkého významu pro společnost jako celek. V tomto článku do hloubky prozkoumáme různé dimenze Ženijní vojsko a jeho vliv na různé aspekty našeho života. Od jeho počátků až po jeho dopad na populární kulturu se podíváme na to, jak Ženijní vojsko zanechal svou stopu v historii a jak je relevantní i dnes.

Mobilní ženijní most
Oleg Knorring: Ženijní bojové jednotky staví most, 1. srpna 1943, archiv RIA Novosti

Ženijní vojsko je součástí pravidelných armádních sil, vojáci sloužící u tohoto druhu vojska jsou označováni jako ženisté (historicky sapéři[1] ). Toto vojsko je specializované na plnění zvláštních pozemních úkolů pomocí speciální, tzv. ženijní techniky. Ženijní vojsko není určeno pro přímé vedení boje, ale k zajištění technických prostředků a staveb podporující nebo umožňující činnost bojových jednotek.

Úkoly vojska

Mezi úkoly ženijního vojska patří instalace vlastních a odstraňování nepřátelských zátarasů, ničení nepřátelských krytů a opevnění provozně nebo strategicky nevhodných pro využití vlastními bojovými silami, dále zřizování dopravních, přesunových a zásobovacích cest dočasného (provizorního) nebo havarijního charakteru rychle vystavitelných, jako jsou například pontonové mosty a plavidlová přeprava přes vodní toky. K činnosti vojska patří i opevňovací práce důležitých objektů.

Hlavní úkoly jednotek ženijního vojska lze rozdělit na dvě základní oblasti, které se však navzájem prolínají:

  • První oblast ženijní bojová podpora v sobě zahrnuje úkoly a opatření zabezpečující vlastní mobilitu vojsk, tedy vojsk, jež podporují. Sem lze zařadit činnosti jako odstraňování nepřátelských zátarasů (minová pole či nevýbušné zátarasy, závaly, barikády, blokády a stromové záseky). Dále zřizování, opravy a údržba silnic a cest, zřizování různých typů přepravišť, jako mosty na pevných či plovoucích podpěrách, podvodní či brodová přepraviště.
  • Dále úkoly a opatření snižující mobilitu nepřítele tedy: ničení mostů, komunikací a silničních objektů, pokládání minových polí, ničení domů, zřizování stromových záseků, soustav nevýbušných zátarasů, nástražných min a podobně.
  • Úkoly zabezpečení bojeschopnosti vojsk jsou třetí oblastí bojové ženijní podpory. Sem patří činnosti související s opevňováním vlastních vojsk, budování okopů, krytů, opevněných skladů munice, výstavba základen při hrozbě nenadálého napadení nepřítelem.
  • Úkoly všeobecné ženijní podpory v sobě zahrnují množství variabilních činností, z nichž jmenujme budování přístavů, letišť, opravy letišť, maskování, klamání, přímá bojová podpora (nasazení ženistů jako jednotek mechanizovaných) apod.

Činnost vojska

Ženijní vojsko plní úkoly samostatně nebo v součinnosti s jinými druhy vojsk. V dobách míru plní úkoly spojené s civilní ochranou a pomoci při katastrofách přírodního nebo jiného charakteru.

Reference

  1. ↑ http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php

Literatura

Související články

Externí odkazy