Doplněk stravy

V dnešním světě je Doplněk stravy stále velmi aktuální téma a diskuse. Po mnoho let je Doplněk stravy předmětem studia, analýzy a reflexe odborníků a vědců z různých oblastí. Jeho význam přesáhl hranice, generace a obory a stal se tématem všeobecného zájmu. V průběhu historie Doplněk stravy vzbuzoval zvědavost a zájem lidstva a jeho dopad byl důvodem k diskuzi a úvahám v různých kontextech. V tomto článku prozkoumáme důležitost a dopad Doplněk stravy v dnešní společnosti, stejně jako jeho význam v minulosti a jeho potenciální vliv v budoucnosti.

Jako doplňky stravy se označují přípravky, které vypadají podobně jako léčivé přípravky (prodávají se v lékárnách i mimo ně), ale jsou zvláštní kategorií potravin. Jako účinné složky obsahují vitamíny, minerály a další látky, dříve označované jako tzv. potravní doplňky, řídce též nutraceutika. Doplňky stravy mají dodat organismu živiny, které potřebuje, ale nezískává je v dostatečné míře v běžné stravě, nebo jiné látky, které podle výrobců přípravku mají příznivý účinek na zdravotní stav. Často však také obsahují neprověřené či až škodlivé látky.[1]

Producenti doplňků stravy tvoří významnou část průmyslu – ročně obrat prodeje doplňků stravy s antioxidačními účinky dosahuje 40 až 50 miliard dolarů.[2] Novější výzkumy ukazují, že stárnutím organismu se sice snižuje schopnost využívat a produkovat obranné látky, což však neznamená zvyšovat jejich příjem z doplňků stravy, protože takto se jejich přirozená produkce ještě více oslabí.[2] Užívání doplňků stravy je ve vyspělých zemích většinou plýtvání.[3]

Legislativa

  • Vyhláška č. 58/2018 Sb. o doplňcích stravy a složení potravin (nahradila vyhlášku č. 225/2008 Sb. a následnou vyhlášku č. 352/2009 Sb.)[4]
  • Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin

Definice dle zákona

Doplněk stravy je potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.[5]

Uvádění na trh v ČR

Výrobce doplňku stravy má notifikační povinnost, tj. před uvedením výrobku na trh musí podat oznámení na Ministerstvo zemědělství. V oznámení se uvede text označení výrobku povinnými informacemi.[6]

Účinnost přípravku a zajištění kvality nejsou při schvalování doplňků stravy posuzovány. Nicméně výrobce nesmí deklarovat nepravdivá tvrzení o účinku přípravku (zákaz klamání spotřebitele). Deklarované účinky musí být schopen kdykoliv doložit. Doplňky stravy musí splňovat veškeré platné normy kladené na potraviny. Jejich dodržování kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).

Hraniční přípravky

Doplňky stravy se v mnohém podobají léčivým přípravkům. A to nejen svou vnější formou, ale i obsahem mnohdy stejných látek. Rozdíl však zpravidla je (ne však vždy) v použitých dávkách a zamýšleném způsobu použití. U tzv. hraničních přípravků často najdeme složením prakticky podobné v kategorii doplňků stravy i léčivých přípravků (typicky např. u multivitaminů, glukosamin sulfátu, chondroitin sulfátu atd.). Způsob uvedení na trh je v takových případech obvykle dán rozhodnutím výrobce. Orgánem, který je kompetentní rozhodnout, zda se ve sporném případě jedná o léčivo, či nikoliv, je dle zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Označování a propagace

Dle vyhlášky č. 58/2018 Sb. „Označování nesmí doplňkům stravy přisuzovat vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat“.

Rovněž se nesmí uvádět ani naznačovat, že vyvážená a různorodá strava nemůže poskytnout dostatečné množství živin.

Označení Bio kvality

Doplněk stravy, který je k nám přivezen ze zahraničí nebo je v České republice vyroben z BIO surovin musí mít platný český certifikát o BIO kvalitě. Certifikáty BIO kvality ze zahraničí mohou mít jiné parametry než ty v České republice a nemusí splňovat české normy.

Druhy doplňků stravy

Jako doplňky stravy se užívají například:

  1. vitamíny, např. C, B6, B12, K2, zeaxantin aj.;
  2. minerály a stopové prvky, např. chrómium polynikotinát, zinek, selenometionin aj.;
  3. extrakty z léčivých rostlin, např. guarana, ginkgo, rhodiola, ženšen, česnek aj.;
  4. antioxidanty a anti aging formule, např. ECGC, ascorbyl palmitát, resveratrol a pterostilben, kyselina lipoová, karnosin, koenzym Q, PQQ, P5P, benfotiamin, fisetin, astaxantin aj.;
  5. anabolické suplementy pro růst a udržení svalů, např. karnitin, BCAA, tribulus, lignans, Anti-Aromatase, lipoic acid aj.;
  6. další látky jako aminokyseliny, glukosamin, chitosan, inulin, jablečný ocet, koenzym Q10, kreatin, kvasnice aj.

Jsou zdokumentovány případy, kdy doplňky stravy obsahovaly náhražky, například namísto vzácných bylin jen dostupnější složky.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ MOZES, Alan. Many supplements contain unapproved, dangerous ingredients: study. medicalxpress.com . 2018-10-13 . Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b Doplňky stravy tělu spíše škodí, tvrdí vědci. Novinky.cz . Borgis, 2017-03-11 . Dostupné online. 
  3. ↑ UNIVERSITY, Northwestern. Vitamins, supplements are a 'waste of money' for most Americans. medicalxpress.com . . Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ 58/2018 Sb. Vyhláška o doplňcích stravy a složení potravin. Zákony pro lidi . . Dostupné online. 
  5. ↑ Zákon č. 110/1997 Sb., Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. § 1 odst. 1 písm. g).
  6. ↑ Zákon č. 110/1997 Sb., Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. § 3d odst. 1.
  7. ↑ Potravinové doplňky často neobsahují, co slibují. National Geographic Česko . 2013-12-03 . Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy