V dnešním světě je Doplněk stravy stále velmi aktuální téma a diskuse. Po mnoho let je Doplněk stravy předmětem studia, analýzy a reflexe odborníků a vědců z různých oblastí. Jeho význam přesáhl hranice, generace a obory a stal se tématem všeobecného zájmu. V průběhu historie Doplněk stravy vzbuzoval zvědavost a zájem lidstva a jeho dopad byl důvodem k diskuzi a úvahám v různých kontextech. V tomto článku prozkoumáme důležitost a dopad Doplněk stravy v dnešní společnosti, stejně jako jeho význam v minulosti a jeho potenciální vliv v budoucnosti.
Jako doplňky stravy se označují přípravky, které vypadají podobně jako léčivé přípravky (prodávají se v lékárnách i mimo ně), ale jsou zvláštní kategorií potravin. Jako účinné složky obsahují vitamíny, minerály a další látky, dříve označované jako tzv. potravní doplňky, řídce též nutraceutika. Doplňky stravy mají dodat organismu živiny, které potřebuje, ale nezískává je v dostatečné míře v běžné stravě, nebo jiné látky, které podle výrobců přípravku mají příznivý účinek na zdravotní stav. Často však také obsahují neprověřené či až škodlivé látky.[1]
Producenti doplňků stravy tvoří významnou část průmyslu – ročně obrat prodeje doplňků stravy s antioxidačními účinky dosahuje 40 až 50 miliard dolarů.[2] Novější výzkumy ukazují, že stárnutím organismu se sice snižuje schopnost využívat a produkovat obranné látky, což však neznamená zvyšovat jejich příjem z doplňků stravy, protože takto se jejich přirozená produkce ještě více oslabí.[2] Užívání doplňků stravy je ve vyspělých zemích většinou plýtvání.[3]
Doplněk stravy je potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.[5]
Výrobce doplňku stravy má notifikační povinnost, tj. před uvedením výrobku na trh musí podat oznámení na Ministerstvo zemědělství. V oznámení se uvede text označení výrobku povinnými informacemi.[6]
Účinnost přípravku a zajištění kvality nejsou při schvalování doplňků stravy posuzovány. Nicméně výrobce nesmí deklarovat nepravdivá tvrzení o účinku přípravku (zákaz klamání spotřebitele). Deklarované účinky musí být schopen kdykoliv doložit. Doplňky stravy musí splňovat veškeré platné normy kladené na potraviny. Jejich dodržování kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).
Doplňky stravy se v mnohém podobají léčivým přípravkům. A to nejen svou vnější formou, ale i obsahem mnohdy stejných látek. Rozdíl však zpravidla je (ne však vždy) v použitých dávkách a zamýšleném způsobu použití. U tzv. hraničních přípravků často najdeme složením prakticky podobné v kategorii doplňků stravy i léčivých přípravků (typicky např. u multivitaminů, glukosamin sulfátu, chondroitin sulfátu atd.). Způsob uvedení na trh je v takových případech obvykle dán rozhodnutím výrobce. Orgánem, který je kompetentní rozhodnout, zda se ve sporném případě jedná o léčivo, či nikoliv, je dle zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Dle vyhlášky č. 58/2018 Sb. „Označování nesmí doplňkům stravy přisuzovat vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat“.
Rovněž se nesmí uvádět ani naznačovat, že vyvážená a různorodá strava nemůže poskytnout dostatečné množství živin.
Doplněk stravy, který je k nám přivezen ze zahraničí nebo je v České republice vyroben z BIO surovin musí mít platný český certifikát o BIO kvalitě. Certifikáty BIO kvality ze zahraničí mohou mít jiné parametry než ty v České republice a nemusí splňovat české normy.
Jako doplňky stravy se užívají například:
Jsou zdokumentovány případy, kdy doplňky stravy obsahovaly náhražky, například namísto vzácných bylin jen dostupnější složky.[7]